Žalobu proti svým nadřízeným podali někteří členové útvaru ochranné služby proto, že jejich ohodnocení podle nich neodpovídá činnosti, kterou vykonávají. Argumentují tím, že musí řídit bezpečnostní akce prováděné mimo hlavní město a mají za ně odpovědnost. Práce je podle nich náročná také proto, že útvar působí po celé republice a členové mají často nepřetržitou
službu.
Policie však tvrdí, že bodyguardi akcím nevelí. "Členové odboru ochrany osob nekoordinují práci dalších složek, pouze doporučují postup ředitelům okresních správ," uvedla právní zástupkyně Kateřina Holešínská. Ti pak podle ní rozhodují, zda jejich návrhy přijmou a kolik policistů na zajištění ochrany lidí či budov vyčlení. Členové útvaru prý také nepracují ve směnném nebo nepřetržitém provozu pravidelně.
Soudkyně Hana Veberová dala za pravdu argumentům policie. Zamítla žalobu bodyguardů pro nedůvodnost. Podle ní se při jednání potvrdilo, že řízení akcí není jejich běžnou pracovní náplní. Jejich nároky se prý opíraly o popis činnosti, kterou normálně nevykonávají.
"Rozhodnutí spočívá v nepochopení činnosti ochránců," reagovala na výrok soudu advokátka bodyguardů Hana Vopálenská. "Asi doporučím svým klientům, aby výkon své služby činili vzhledem k doporučení zástupců protistrany. Ústavní činitelé se možná budou divit," uvedla.
Podle policistů totiž není možné, aby při akcích nerozhodovali a nenesli za ni odpovědnost. Vedlo by to podle nich k prodlením, která si při jejich práci nemohou dovolit. Vopálenská označila argumenty policie za slovíčkaření.
Bodyguardi berou podle svých slov základní plat ve výši 25.000 korun. K tomu dostávají osobní ohodnocení. Ani tak prý jejich platy neodpovídají požadavkům, které jsou na ně kladeny. Musí mít například vysokoškolské vzdělání a každoročně opakují různé kurzy.
Žaloby podali ještě další členové útvaru. Jejich projednání zatím soud nenařídil. Dva současné případy skončí pravděpodobně u Nejvyššího správního soudu.
službu.
Policie však tvrdí, že bodyguardi akcím nevelí. "Členové odboru ochrany osob nekoordinují práci dalších složek, pouze doporučují postup ředitelům okresních správ," uvedla právní zástupkyně Kateřina Holešínská. Ti pak podle ní rozhodují, zda jejich návrhy přijmou a kolik policistů na zajištění ochrany lidí či budov vyčlení. Členové útvaru prý také nepracují ve směnném nebo nepřetržitém provozu pravidelně.
Soudkyně Hana Veberová dala za pravdu argumentům policie. Zamítla žalobu bodyguardů pro nedůvodnost. Podle ní se při jednání potvrdilo, že řízení akcí není jejich běžnou pracovní náplní. Jejich nároky se prý opíraly o popis činnosti, kterou normálně nevykonávají.
"Rozhodnutí spočívá v nepochopení činnosti ochránců," reagovala na výrok soudu advokátka bodyguardů Hana Vopálenská. "Asi doporučím svým klientům, aby výkon své služby činili vzhledem k doporučení zástupců protistrany. Ústavní činitelé se možná budou divit," uvedla.
Podle policistů totiž není možné, aby při akcích nerozhodovali a nenesli za ni odpovědnost. Vedlo by to podle nich k prodlením, která si při jejich práci nemohou dovolit. Vopálenská označila argumenty policie za slovíčkaření.
Bodyguardi berou podle svých slov základní plat ve výši 25.000 korun. K tomu dostávají osobní ohodnocení. Ani tak prý jejich platy neodpovídají požadavkům, které jsou na ně kladeny. Musí mít například vysokoškolské vzdělání a každoročně opakují různé kurzy.
Žaloby podali ještě další členové útvaru. Jejich projednání zatím soud nenařídil. Dva současné případy skončí pravděpodobně u Nejvyššího správního soudu.