Systém péče o postižené a seniory změnil od loňska nový zákon o sociálních službách. Lidé dostávají příspěvek na péči přímo. Sami si za něj mají zaplatit pobyt v ústavu či opatrování doma. "Vidíme jako bolestivou věc, že dochází k neustálé extenzi výdajů. Výdaje na sociální služby jsou vůbec nejdramatičtěji rostoucím mandatorním výdajem soustavy veřejných financí. To nemůžeme ignorovat," vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas(ODS).
Poukázky na služby
Ministerstvo práce chystá nyní novelu zákona o sociálních službách. Hotova by podle ministra měla být do konce května. Pokud by ji podpořila vláda, schválil parlament a podepsal prezident, mohla by začít platit příští rok. Větší část peněz v systému představují příspěvky na péči. Klient může podle své závislosti na pomoci dostávat od 2000 do 11.000 korun. Jen . Podle něj mnohé nasvědčuje tomu, že si lidé příspěvek nechávají jako přilepšení a za služby ho neutrácejí. Ministerstvo se chce proto zaměřit na efektivitu vynaložených peněz. Nečas již dříve uvedl, že by se například mohly příspěvky vydávat v poukázkách na služby.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása řekl, že systém příspěvků by se měl změnit podle potřeb klientů. Někteří lidé by tak místo dnešních 2000 korun mohli podle šéfa rady dostávat jen pár stokorun, nejvyšší částky by naopak bylo potřeba zvýšit. Na uhrazení specializované péče 8000 či 11.000 korun pro vážně postižené a
bezmocné lidi nestačí, uvedl Krása.
Síť bezplatných služeb
Druhý díl prostředků v systému představují dotace. Loni se na nich rozdělilo asi sedm miliard korun. Letos by měla být částka zhruba stejná. "Primárně je musíme nasměrovat do služeb, které jsou bezplatné - to znamená do rané péče, sociální prevence a poradenství," uvedl Nečas. Ve spolupráci s kraji by měla vzniknout "síť bezplatných služeb". Na ní by navázaly
služby placené.
Ministr plánuje, že by v budoucnu měly peníze přidělovat místo ministerstva kraje. Rozhodovat by měly podle potřeb v regionu. Dotace by se navíc neměly dávat každoročně, ale na delší období. Nyní totiž poskytovatelé nemají jistotu, zda vůbec na příští rok peníze na fungování své služby získají a nebudou muset činnost ukončit.
Poukázky na služby
Ministerstvo práce chystá nyní novelu zákona o sociálních službách. Hotova by podle ministra měla být do konce května. Pokud by ji podpořila vláda, schválil parlament a podepsal prezident, mohla by začít platit příští rok. Větší část peněz v systému představují příspěvky na péči. Klient může podle své závislosti na pomoci dostávat od 2000 do 11.000 korun. Jen . Podle něj mnohé nasvědčuje tomu, že si lidé příspěvek nechávají jako přilepšení a za služby ho neutrácejí. Ministerstvo se chce proto zaměřit na efektivitu vynaložených peněz. Nečas již dříve uvedl, že by se například mohly příspěvky vydávat v poukázkách na služby.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása řekl, že systém příspěvků by se měl změnit podle potřeb klientů. Někteří lidé by tak místo dnešních 2000 korun mohli podle šéfa rady dostávat jen pár stokorun, nejvyšší částky by naopak bylo potřeba zvýšit. Na uhrazení specializované péče 8000 či 11.000 korun pro vážně postižené a
bezmocné lidi nestačí, uvedl Krása.
Síť bezplatných služeb
Druhý díl prostředků v systému představují dotace. Loni se na nich rozdělilo asi sedm miliard korun. Letos by měla být částka zhruba stejná. "Primárně je musíme nasměrovat do služeb, které jsou bezplatné - to znamená do rané péče, sociální prevence a poradenství," uvedl Nečas. Ve spolupráci s kraji by měla vzniknout "síť bezplatných služeb". Na ní by navázaly
služby placené.
Ministr plánuje, že by v budoucnu měly peníze přidělovat místo ministerstva kraje. Rozhodovat by měly podle potřeb v regionu. Dotace by se navíc neměly dávat každoročně, ale na delší období. Nyní totiž poskytovatelé nemají jistotu, zda vůbec na příští rok peníze na fungování své služby získají a nebudou muset činnost ukončit.