Více než tři z pěti Čechů si přejí, aby se Velký pátek, tedy den, kdy byl ukřižován Ježíš, stal státním svátkem. Polovina z tázaných si ale tento den s křesťanstvím vůbec nespojuje. Z exkluzivního průzkumu veřejného mínění, který pro LN zpracovala agentura Median, totiž plyne, že jen 49,2 procenta Čechů si Velikonoce spojuje se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista.
Podle Jaroslavy Dlouhé z Medianu stojí o povýšení Velkého pátku na státní svátek o něco více ti lidé, kteří „chápou Velikonoce spontánně jako křesťanský svátek“. O den volna navíc má ovšem zájem i 57 procent z těch Čechů, kteří Velikonoce „jako vysloveně křesťanský svátek nechápou“. A jak tito lidé Velikonoce berou? Skoro třináct procent z nich přiznává, že netuší, proč se Velikonoce slaví.
Bezmála čtvrtina respondentů považuje Velikonoce za vítání jara, další za tradici či zvyk. To nelze považovat za úplně chybné odpovědi, může jít totiž stejně dobře o vyjádření odmítavého názoru na nejdůležitější křesťanský svátek. Den volna navíc to ovšem jen sotva ospravedlní. Celkem 2,2 procenta tázaných ví, že Velikonoce mají cosi společného s počátky křesťanství, mylně se ovšem domnívají, že se v těchto dnech Ježíš narodil. Zarážející přitom je, že nejhůře dopadli vysokoškoláci, kterých takto odpověděla celá desetina.
Z výzkumu dále plyne, že o zařazení Velkého pátku mezi státní svátky nejvíce stojí děti a mladí lidé do 17 let. Pak touha po povýšení Velkého pátku upadá a největšími odpůrci dne volna navíc jsou důchodci. „Mladší generace jsou více zatíženy ,hektičností‘ současné doby a uvítaly by další volno, kdy by se mohli například věnovat svým koníčkům, rodině nebo dětem,“ vysvětluje Dlouhá.
Katolická církev zavedení nového státního svátku podporuje. „Existují země, kde Velký pátek státním svátkem je. I my bychom tuto možnost uvítali,“ řekla včera LN mluvčí České biskupské konference Irena Sargánková.
Mezi politiky je největším zastáncem povýšení Velkého pátku na státní svátek senátor za Klub otevřené demokracie Martin Mejstřík. V senátu dokázal Mejstřík tento návrh prosadit už v září 2005, ve sněmovně ovšem dvakrát těsně neuspěl. Proti byli hlavně komunisté a sociální demokraté. Nyní Mejstřík připravuje třetí pokus. Chystá ovšem novou strategii. V minulosti byl totiž tento návrh vždy spojen z vyškrtnutím Mezinárodního dne žen ze seznamu významných dnů, což vadilo levici. Do budoucna Mejstřík usiluje o to, aby se návrhy projednávaly zvlášť.
