´Premiér je unavený a zaslouží si vyměnit´

Ve sněmovně se už uskutečnilo několik hlasování o nedůvěře celé vládě, nikdy však poslanci nehlasovali o premiérovi. Jeho pád by znamenal i konec vlády, kterou si premiér sám vybírá.Oddělit hlasování o nedůvěře premiérovi od rozhodnutí o celé vládě podle ústavy nicméně možné není. "Návrh na vyslovení nedůvěry premiérovi je totožný s vyslovením nedůvěry vládě celé," řekl ústavní expert a poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský. Paroubkův záměr prý ale podrobně nezná, a proto ho nechtěl blíže komentovat.

Návrh na vyslovení nedůvěry premiérovi je totožný s vyslovením nedůvěry vládě celé.

Paroubek slovy o hlasování o důvěře premiérovi reagoval na páteční konflikt mezi Topolánkem a představiteli odborů a zaměstnavatelů. Topolánek je slovně napadl při začátku jednání tripartity, později se omluvil. Odboráři to ale považují za nedostatečné. Svůj návrh hodlá Paroubek konzultovat s vedením ČSSD a poslaneckým klubem. Myslí si, že technicky proveditelný by byl.

Kromě ústavou vyžadovaného hlasování o důvěře vládě na počátku funkčního období zažily české kabinety i pět mimořádných hlasování Poslanecké sněmovny o vyslovení důvěry či nedůvěry. Všechna skončila pro vládu úspěšně.
Naposled sněmovna hlasovala o nedůvěře vládě Mirka Topolánka v úterý 5. prosince. Kabinet, tak jako už několikrát v minulosti, opět "podrželi" dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Socialistům navíc chyběl nemocný poslanec Petr Wolf. Nakonec tak návrh na vyslovení nedůvěry získal jen 97 hlasů. K vyslovení nedůvěry je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců (101 hlas),  zatímco vláda získá důvěru, jestliže má podporu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.