Inspekce v posledních dvou letech prováděla šetření na více než dvě stě třiceti základních školách. Výsledek? Jedna šestina z nich neumí děti správně naučit, jak s textem pracovat, jak ho chápat a používat dál v praxi. A podobných škol bude zřejmě ještě víc.
„Při výukách na těchto školách převažovalo výkladové vyučování s dominantní rolí učitelů, kteří nepřipouštěli s žáky žádnou diskusi,“ vysvětlil mluvčí inspekce Libor Vacek. Žáci zde proto neměli prostor vyjádřit se k psanému textu. A to je chyba.
Právě díky povídání si s dětmi a rozvíjení myšlenek se žáci lépe naučí komunikovat a nabyté znalosti interpretovat a používat dál. Navíc přesně tak by mělo, podle školních vzdělávacích programů, vyučování také vypadat. „Není správné, aby celou hodinu povídal jen kantor a dítě ho poslouchalo. Naopak, musí ho vtáhnout do diskuse, aby s tím slovem umělo pracovat,“ dodala mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.
Jenomže učitelé upozorňují i na to, že děti dnes nemají k psaným textům žádný vztah. Málo čtou a přednost dávají hlavně televizi a počítačům. „Nevím, jestli je to tím, že je čtení nebaví, nebo nezajímá, nicméně si sice něco přečtou, ale pak vůbec nevědí, co to bylo,“ popsala svou zkušenost učitelka základní školy v Blansku Naděžda Rychnovská.
Česká školní inspekce dělala takovéto šetření poprvé, chce v něm ale pokračovat. Důvodem byly předloňské výsledky mezinárodního výzkumu PISA, který porovnává znalosti studentů z více než padesáti zemí. V tom čeští studenti skončili v čtenářské gramotnosti pod průměrem.
„Je ale nutné říct, že od zveřejnění výsledků PISA se školy samotné snaží a víc se na čtenářskou gramotnost zaměřily,“ dodal Vacek. To, jestli a jak dokáží učitelé děti čtenářskou gramotnost naučit se ale podle odborníků ukáže až za několik let. Začít s ní ale musí učitelé už v mateřských školách.
„Při výukách na těchto školách převažovalo výkladové vyučování s dominantní rolí učitelů, kteří nepřipouštěli s žáky žádnou diskusi,“ vysvětlil mluvčí inspekce Libor Vacek. Žáci zde proto neměli prostor vyjádřit se k psanému textu. A to je chyba.
Právě díky povídání si s dětmi a rozvíjení myšlenek se žáci lépe naučí komunikovat a nabyté znalosti interpretovat a používat dál. Navíc přesně tak by mělo, podle školních vzdělávacích programů, vyučování také vypadat. „Není správné, aby celou hodinu povídal jen kantor a dítě ho poslouchalo. Naopak, musí ho vtáhnout do diskuse, aby s tím slovem umělo pracovat,“ dodala mluvčí ministerstva školství Kateřina Böhmová.
Jenomže učitelé upozorňují i na to, že děti dnes nemají k psaným textům žádný vztah. Málo čtou a přednost dávají hlavně televizi a počítačům. „Nevím, jestli je to tím, že je čtení nebaví, nebo nezajímá, nicméně si sice něco přečtou, ale pak vůbec nevědí, co to bylo,“ popsala svou zkušenost učitelka základní školy v Blansku Naděžda Rychnovská.
Česká školní inspekce dělala takovéto šetření poprvé, chce v něm ale pokračovat. Důvodem byly předloňské výsledky mezinárodního výzkumu PISA, který porovnává znalosti studentů z více než padesáti zemí. V tom čeští studenti skončili v čtenářské gramotnosti pod průměrem.
„Je ale nutné říct, že od zveřejnění výsledků PISA se školy samotné snaží a víc se na čtenářskou gramotnost zaměřily,“ dodal Vacek. To, jestli a jak dokáží učitelé děti čtenářskou gramotnost naučit se ale podle odborníků ukáže až za několik let. Začít s ní ale musí učitelé už v mateřských školách.
| Další podrobnosti si přečtěte ve čtvrtečním vydání deníku |