Jako první o tom informoval deník Právo. Státní zástupkyně vycházela z toho, že pohnutkou primátorova jednání nebylo způsobit někomu škodu, ale naopak škodě zabránit. Pochod byl nasměrován k plzeňské synagoze v době výročí transportu plzeňských židů do koncentračního tábora. Z toho mohl primátor důvodně předpokládat, že hrozí újma na zdraví a materiální škoda tím, že by došlo ke střetu s odpůrci pochodu, píše deník.
Trestní oznámení na Rödla podal svolavatel pochodu Václav Bureš a zástupce Dělnické strany. Že Rödl nejednal v souladu se zákonem, potvrdil také správní soud, podle kterého vydal rozhodnutí po zákonné lhůtě, ale hlavně k tomu nebyl vůbec kompetentní.