Výraznou změnou je, že prezident republiky už nebude moci úkolovat tajné služby přímo, jako je tomu dosud. Ke svým zadáním bude muset vyžadovat i podpis premiéra. Dosavadní praxe je taková, že pokud prezident po tajných službách něco chce, požádá je a vládě dá pouze tuto informaci na vědomí.
Kolik úkolů od prezidenta tajné služby dostávají, není možné oficiálně zjistit. Podle dobře informovaného zdroje z bezpečnostní komunity se však nejedná ani o desítky.
„Nemyslím si, že by byla tato změna nutná. Předpokládám, že prezident republiky je natolik silná osobnost, že nehrozí nějaké nadužívání této možnosti. Navíc se v rukou premiéra koncentruje příliš velká moc,“ říká k návrhu bezpečnostní expert ČSSD a předseda poslanecké komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc. „V krajních případech by mohlo dojít i k tomu, že premiér odmítne podepsat úkol od prezidenta, ale doufám, že k tomu nedojde.“
Tvrzením o koncentraci moci v rukou premiéra Tejc narážel na fakt, že podle stejné novely by se premiér měl stát „superšpionem“, který bude koordinovat tajné služby. „Problém je v tom, že premiér je hodně vytížený člověk, a obávám se toho, že nebude mít na koordinaci tajných služeb příliš mnoho času,“ řekl Tejc.
Stejného názoru je i bývalý náměstek ministra obrany a bezpečnostní expert Pavel Štalmach. Podle něj by například mohla vzniknout funkce státního tajemníka, který by měl na starosti právě koordinaci tajných služeb. „Byla by to rozhodně lepší varianta, než když tato povinnost pro časovou zaneprázdněnost přejde na nějakého úředníka, který bude touto činností pověřen,“ souhlasí se Štalmachem Tejc. Podobný model například funguje v USA, kde tajné služby řídí jeden státní úředník.
Další novinkou je, že poslanci zasedající v kontrolních komisích, které mají dohlížet na tajné služby, budou muset mít bezpečnostní prověrky na nejvyšší stupeň – přísně tajné. Dosud to tak není a poslanci mají výjimku ze zákona, aby se mohli seznamovat i s dokumenty, které jsou v určitém stupni utajení. „Kolem tohoto návrhu se strhla poměrně velká diskuse. Osobně si myslím, že by poslanci prověrky mít měli, a také jsem si o nejvyšší stupeň už zažádal. Chápu však kolegy, kteří argumentovali tím, že tajné služby, které máme kontrolovat, budou vědět o poslancích veškeré, někdy i kompromitující informace,“ říká Tejc.
Součástí prověrek, které vydává Národní bezpečnostní úřad, je totiž detailní prověřování žadatele. U nejpřísnějšího stupně – přísně tajné, spolupracují i tajné služby, které prověřují nejen žadatele, ale i jeho kontakty, finanční poměry a další informace, aby si byly jisté, že v případě udělení prověrky nedojde k vyzrazení tajných informací.
Kolik úkolů od prezidenta tajné služby dostávají, není možné oficiálně zjistit. Podle dobře informovaného zdroje z bezpečnostní komunity se však nejedná ani o desítky.
„Nemyslím si, že by byla tato změna nutná. Předpokládám, že prezident republiky je natolik silná osobnost, že nehrozí nějaké nadužívání této možnosti. Navíc se v rukou premiéra koncentruje příliš velká moc,“ říká k návrhu bezpečnostní expert ČSSD a předseda poslanecké komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc. „V krajních případech by mohlo dojít i k tomu, že premiér odmítne podepsat úkol od prezidenta, ale doufám, že k tomu nedojde.“
Tvrzením o koncentraci moci v rukou premiéra Tejc narážel na fakt, že podle stejné novely by se premiér měl stát „superšpionem“, který bude koordinovat tajné služby. „Problém je v tom, že premiér je hodně vytížený člověk, a obávám se toho, že nebude mít na koordinaci tajných služeb příliš mnoho času,“ řekl Tejc.
Stejného názoru je i bývalý náměstek ministra obrany a bezpečnostní expert Pavel Štalmach. Podle něj by například mohla vzniknout funkce státního tajemníka, který by měl na starosti právě koordinaci tajných služeb. „Byla by to rozhodně lepší varianta, než když tato povinnost pro časovou zaneprázdněnost přejde na nějakého úředníka, který bude touto činností pověřen,“ souhlasí se Štalmachem Tejc. Podobný model například funguje v USA, kde tajné služby řídí jeden státní úředník.
Další novinkou je, že poslanci zasedající v kontrolních komisích, které mají dohlížet na tajné služby, budou muset mít bezpečnostní prověrky na nejvyšší stupeň – přísně tajné. Dosud to tak není a poslanci mají výjimku ze zákona, aby se mohli seznamovat i s dokumenty, které jsou v určitém stupni utajení. „Kolem tohoto návrhu se strhla poměrně velká diskuse. Osobně si myslím, že by poslanci prověrky mít měli, a také jsem si o nejvyšší stupeň už zažádal. Chápu však kolegy, kteří argumentovali tím, že tajné služby, které máme kontrolovat, budou vědět o poslancích veškeré, někdy i kompromitující informace,“ říká Tejc.
Součástí prověrek, které vydává Národní bezpečnostní úřad, je totiž detailní prověřování žadatele. U nejpřísnějšího stupně – přísně tajné, spolupracují i tajné služby, které prověřují nejen žadatele, ale i jeho kontakty, finanční poměry a další informace, aby si byly jisté, že v případě udělení prověrky nedojde k vyzrazení tajných informací.
