Na potřebě zákazu se v březnu shodl vládní výbor pro práva dítěte. Podle ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové (Strana zelených) je česká společnost k tělesným trestům příliš tolerantní.
Myšlenka, že fyzické napadání dětí nebo domácí násilí vyřešíme více paragrafy, je iluzorní |
S Jirsou souhlasí také rodinný poradce Petr Šmolka. "Legislativa především nemá vychovávat rodiče," řekl. Rodič, který od malička mlátí své dítě, podle něj nepřestane ve chvíli, kdy bude tělesný trest nezákonný. Naopak slušný rodič by mohl být podle něj společensky devalvován kvůli tomu, že potřeboval usměrnit své dítě. "Pokud by zákon neobsahoval sankce, tak je úplně zbytečný," dodal.
"Zákon o pohlavcích" může být podle Šmolky zároveň zneužitelný. "Dovedu si představit, jak kdysi můj pubescentní syn, bude chtít jít večer na diskotéku a v okamžiku, kdy mu to zakážu, tak řekne, že si bude stěžovat, že jsem mu dal facku," řekl poradce. Pak si podle něj nechá chlapec dát pohlavek od kamaráda a půjde na policii.
Dovedu si |
Podobný názor má také ředitelka Sdružení náhradní rodinné péče Věduna Bubleová. Podle ní by se měla řešit spíš situace týraných a zneužívaných dětí v Česku, kterých neustále přibývá. Podle odhadů může jít až o 40.000 dětí ročně. Bubleová by přivítala, kdyby se stát zasadil spíš o lepší prevenci. Vhodné by bylo podle ní například obnovení rodinné výchovy ve školách.
Podle dřívějšího vyjádření Stehlíkové však tělesný trest představuje riziko pro bezpečný vývoj osobnosti dítěte. Trestné by podle ní mělo být v budoucnu zejména výchovné ublížení dítěti do jednoho roku věku. Ty prý ještě nechápou souvislost mezi svým jednáním a následujícím trestem.
"Tělesné tresty vytvářejí negativní emoce v rodičích i v dětech," uvedla ministryně. V dospělosti může mít trestané dítě tendenci vztáhnout ruku na svého partnera i vlastní děti. Daleko efektivnější jsou podle Stehlíkové jiné tresty, například odepření oblíbené činnosti, jakou jsou počítačové hry, nebo pochvala.