Koláž čistá, kolorovaná, počítačová, domalovávaná, prostrkávaná, dolamovaná, řezaný objekt, figurativní narativní báseň... - i to jsou formáty, k nimž sahali tvůrci experimentální poezie 60. let a jejich následovníci. V pražské Galerii Smečky je až do 12. 7. představen výběr prací šestadvaceti umělců zvučných jmen i tvůrců méně známých, příslušníků různých generací, kteří se vyjadřovali obrazem, zvukem, filmem a textem. Spojení slova s vizuálním vjemem byla pro literáty a výtvarníky typu Josefa Hiršala, Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře, Josefa Honyse, Emila Juliše, Ladislava Nováka, Karla Trinkewitze a dalších určující. Slovo a obraz jim postupně splynuly v jediný celek. Podobně se výtvarnému a básnickému experimentu oddali členové prvního a druhého Klubu konkretistů, například Karel Adamus, Jiří Valoch nebo Jan Wojnar.
Kurátorka zajímavé výstavy Olga Stehlíková vybrala do této skupiny i umělce - solitéry, kteří k žádným skupinám nepatří, ale jimž se experiment koláže hodil k osobnímu vyjádření třeba i v rámci jiných médií. Jsou tu zastoupeni básník a patolog Norbert Holub, arteterapeut Miroslav Huptych, autor undergroundu Ivo Vodseďálek, Václav Vokolek a další. Také básníci, o jejichž výtvarných spádech se mnoho neví - Petr Král, Ivan Wernisch, Miroslav Topinka...
Ve vystaveném souboru převažují motivy jazykového znaku, s nímž si autor pohrává - v písmu, vystřihováním a novým sestavováním papírových koláží i jinak. Ale například Josef Hiršal využívá pro svůj cyklus indexů vlastního těla otisků rukou a nohou, Ladislav Nebeský je zastoupen elektronickými básnickými kolážemi, ke spoluúčasti pozorovatele vybízejí prostrkávané koláže Václava Vokolka...
Díla pocházejí částečně ze sbírky české koláže Pražské plynárenské, a. s., další zapůjčili autoři nebo jejich pozůstalí a přátelé. Básně kurátorka vybrala z díla zastoupených literátů. Jsou tu i filmy Jiřího Golda a nahrávka fónické poezie ze záznamů revue Pandora, věnované literárnímu experimentu.
Nápadité, hravé, vesměs humorné práce se těžko popisují - vždyť už kombinace vizuální a jazykové obraznosti je sama o sobě dostatečně výmluvná. Dávají však autorce expozice za pravdu v tom, že experimentální poezie a spolu s ní i umění koláže prožívají svou renesanci.