"Neomezené správní uvážení v moderním právním státě neexistuje. Každé správní uvážení má své meze. Dodržení těchto mezí podléhá soudnímu přezkumu," stojí v rozhodnutí soudu.
Spor začal v červnu 2003, kdy ještě neplatil současný školský zákon a pravomoci vedení školy určoval zákon o státní správě a samosprávě ve školství. Ředitelka jedné z mělnických škol nevyhověla žádosti žáka o opakování třetího ročníku. Důsledkem byl odchod studenta ze školy. Podané odvolání zamítl Krajský úřad Středočeského kraje.
Student podal žalobu k Městskému soudu v Praze, který však podnět odmítl. Soudci dospěli k závěru, že rozhodnutí je z přezkoumání soudem vyloučeno, protože ředitel školy jím nijak neovlivnil práva nebo povinnosti žáka.
"Žádný závazný právní předpis nepřiznává žalobci právo na vyhovění jeho žádosti o opakování ročníku, proto nemohl být žalobce zkrácen na svých právech," uvedl pražský soud.
Poslední možností studenta byla kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Napsal v ní, že rozhodnutí ředitelky vážně porušilo jeho právo na vzdělání. Zamítnutí žádosti se podle něj prakticky rovnalo vyloučení ze školy, důvody prý nebyly řádně vysvětleny. Rozhodnutí jej údajně také poškodilo při jednání o přijetí na další školy.
Nejvyšší správní soud verdikt Městského soudu v Praze letos zrušil a vrátil případ k dalšímu projednání. Právní postoj zveřejněný ve Sbírce rozhodnutí NSS je závazný pro všechny soudy, které řeší obdobnou otázku.