Dávno před tím, než na knížecí stolec na Pražském hradě usedli čeští králové, rozkládalo se v pražské kotlině velké a mocné město úplně jinde. Ve 2. století před naším letopočtem žili v Čechách tajemní Keltové. Ti si pro své velkoměsto vybrali Zbraslav.
Zbraslavská lokalita zvaná Závist s vrchem Hradiště byla největším keltským oppidem na území dnešní České republiky. Zabírala se sousedními Šancemi území o rozloze 170 hektarů. Žilo tam několik tisíc Keltů, kteří stavěli impozantní stavby, chrám nebo obrovský oltář, řemeslnické dílny, štěrkové cesty a palisádové opevnění.
Bylo to tak mocné a významné centrum všeho dění, že dokonce dalo české zemi název Bohemia podle keltského kmene Bójů. Podobně jako Pražský hrad nebo české korunovační klenoty dostalo proto toto místo nejvyšší možnou památkářskou ochranu, status národní kulturní památky. Je považováno dokonce za natolik výjimečné, že tam v roce 1990 byly zakázány i archeologické průzkumy.
„Zvítězil názor, že by takto cenné archeologické lokality měly zůstat nedotčené, případně k dispozici příštím generacím. Archeologie je věda, která se stále vyvíjí. Ti, co přijdou po nás, budou umět z nálezů vyčíst víc informací než my,“ řekl LN archeolog Petr Buřina ze Společnosti pro ochranu historického dědictví Archaika.
Hledači pokladů už brousí okolo
Paradoxně právě tato ochrana se může stát vzácnému místu osudnou. Většinu národních kulturních památek už archeologové prozkoumali, takže pod zemí nic není.
Na Závisti je tomu jinak. Archeologové tam prováděli průzkumy jen v kultovním místě nazývaném Akropole. Menší archeologické sondy provedli i v místě opevnění. Přestože průzkumy trvaly 27 let, prozkoumána je jen malá část území. Co všechno je ještě pod zemí, je zatím obestřeno tajemstvím. Hledače pokladů, kteří pomocí detektoru kovů hledají pod zemí vzácné předměty, proto místo láká.
Hrozí i další nebezpečí
„Zbraslavské oppidum je mezi hledači pokladů oblíbená lokalita. Už tam kopali. Dokonce kvůli tomu bylo podáno trestní oznámení,“ potvrdil LN zástupce ředitele Archeologického ústavu Martin Tomášek. Podle odhadů archeologů působí na území Česka 10 až 20 tisíc hledačů pokladů. Někteří hledají jen v lesích, jiní se soustřeďují na archeologická naleziště. „Ročně tak nenávratně mizí stovky tisíc předmětů patřících státu na černém trhu nebo v zahraničí,“ uvedl archeolog Martin Kuna. Stejný problém trápí i ostatní evropské země.
Proto Česko a další země podepsaly takzvanou maltskou konvenci, úmluvu o ochraně archeologického dědictví. Zavázaly se v ní, že významné archeologické lokality ochrání před zničením. V návrhu nového památkového zákona, který se právě schvaluje, však postih detektorářů není zakotven. Zbraslavskému hradišti hrozí i jiné nebezpečí. Stavět se tam nesmí. Podle Juřiny se však hranice nejbližší zástavby posunuje čím dál blíž k předhradí oppida.
Zbraslavská lokalita zvaná Závist s vrchem Hradiště byla největším keltským oppidem na území dnešní České republiky. Zabírala se sousedními Šancemi území o rozloze 170 hektarů. Žilo tam několik tisíc Keltů, kteří stavěli impozantní stavby, chrám nebo obrovský oltář, řemeslnické dílny, štěrkové cesty a palisádové opevnění.
Bylo to tak mocné a významné centrum všeho dění, že dokonce dalo české zemi název Bohemia podle keltského kmene Bójů. Podobně jako Pražský hrad nebo české korunovační klenoty dostalo proto toto místo nejvyšší možnou památkářskou ochranu, status národní kulturní památky. Je považováno dokonce za natolik výjimečné, že tam v roce 1990 byly zakázány i archeologické průzkumy.
„Zvítězil názor, že by takto cenné archeologické lokality měly zůstat nedotčené, případně k dispozici příštím generacím. Archeologie je věda, která se stále vyvíjí. Ti, co přijdou po nás, budou umět z nálezů vyčíst víc informací než my,“ řekl LN archeolog Petr Buřina ze Společnosti pro ochranu historického dědictví Archaika.
Hledači pokladů už brousí okolo
Paradoxně právě tato ochrana se může stát vzácnému místu osudnou. Většinu národních kulturních památek už archeologové prozkoumali, takže pod zemí nic není.
Na Závisti je tomu jinak. Archeologové tam prováděli průzkumy jen v kultovním místě nazývaném Akropole. Menší archeologické sondy provedli i v místě opevnění. Přestože průzkumy trvaly 27 let, prozkoumána je jen malá část území. Co všechno je ještě pod zemí, je zatím obestřeno tajemstvím. Hledače pokladů, kteří pomocí detektoru kovů hledají pod zemí vzácné předměty, proto místo láká.
Hrozí i další nebezpečí
„Zbraslavské oppidum je mezi hledači pokladů oblíbená lokalita. Už tam kopali. Dokonce kvůli tomu bylo podáno trestní oznámení,“ potvrdil LN zástupce ředitele Archeologického ústavu Martin Tomášek. Podle odhadů archeologů působí na území Česka 10 až 20 tisíc hledačů pokladů. Někteří hledají jen v lesích, jiní se soustřeďují na archeologická naleziště. „Ročně tak nenávratně mizí stovky tisíc předmětů patřících státu na černém trhu nebo v zahraničí,“ uvedl archeolog Martin Kuna. Stejný problém trápí i ostatní evropské země.
Proto Česko a další země podepsaly takzvanou maltskou konvenci, úmluvu o ochraně archeologického dědictví. Zavázaly se v ní, že významné archeologické lokality ochrání před zničením. V návrhu nového památkového zákona, který se právě schvaluje, však postih detektorářů není zakotven. Zbraslavskému hradišti hrozí i jiné nebezpečí. Stavět se tam nesmí. Podle Juřiny se však hranice nejbližší zástavby posunuje čím dál blíž k předhradí oppida.
