Lidovky.cz

Je to nejděsivější věc, která v EU vznikla

Česko

  14:14
PRAHA - Prezident Václav Klaus vetoval novelu, která má firmám na základě evropské směrnice REACH přinést povinnost registrace používaných chemických látek. Klaus již dříve REACH kritizoval, prohlásil mimo jiné, že je to nejděsivější věc, která v EU vznikla. Vetem chce podpořit politickou diskusi, která podle něj chyběla při schvalování zákona ve sněmovně i v Senátu.

Václav Klaus foto: Michal DoležalČTK

"Tato evropská směrnice je chybná, její české převyprávění je ještě horší. Proto zákon nemohu podepsat," uvedl Klaus. O osudu novely tak rozhodne sněmovna, která má možnost prezidentovo rozhodnutí přehlasovat.

Cílem směrnice je shromáždit všechny dostupné informace o zhruba 30.000 chemických látkách, které jsou na evropském trhu. Svaz chemického průmyslu již dříve odhadl, že pro tuzemské firmy přinese splnění směrnice náklady až 11 miliard korun.

Prezident uvedl, že zákon považuje za koncepčně chybný a s ohledem na možné přínosy i neúměrně nákladný. "Souvislost s ochranou zdraví a bezpečí občanů
je přitom přinejmenším velmi sporná," odůvodnil prezident své dnešní rozhodnutí v dopise, který napsal předsedovi Poslanecké sněmovny Miloslavu Vlčkovi.

Zákon v současné podobě by podle Klause dostal veškerý chemický průmysl, včetně nejmenších producentů pod přímou kontrolu evropských byrokratů.

Také podle poslankyně Kateřiny Konečné (KSČM), která byla zpravodajkou novely, bylo chybou, že zákon nebyl dostatečně prodiskutován. Do zákona se tak prý dostala řada věcí, se kterými komunisté nesouhlasí. Jde mimo jiné o přesun kompetencí mezi jednotlivými úřady, které podle Konečné přinesou zvýšené náklady na finanční prostředky ze státního rozpočtu. Přesto však Konečná předpokládá, že zákon projde. "Za sebe mohu uvést, že se při hlasování zdržím," dodala.

Registrace chemických látek
Směrnice má nicméně podle ministerstva životního prostředí odstranit současný stav, kdy u více než 90 procent látek používaných v EU neexistují dostatečné údaje o jejich účincích na zdraví a životní prostředí. Všechny podniky, které nakládají s chemikáliemi v objemech nad jednu tunu ročně, musejí tyto látky zaregistrovat. Lhůtu na to mají do 1. prosince.

Všechny chemické látky mají do té doby absolvovat proces takzvané předregistrace. Ta má umožnit společnostem odsunout předložení úplné dokumentace pro registraci, v závislosti na jednotlivých případech, do roku 2010, 2013 nebo 2018 a sdílet údaje o chemických látkách. Předregistraci i registraci má na starosti Evropská agentura pro chemické látky v Helsinkách.

Pro zvláště nebezpečné látky, například karcinogenní, bude agentura vydávat
časově omezená povolení k výrobě. To má umožnit, aby úřady omezily používání nějaké chemikálie, pokud se zjistí, že by mohla být nebezpečná. Podle ministerstva životního prostředí to má také stimulovat firmy k hledání bezpečnějších alternativ.

Klausovo vysvětlení veta

Zákon považuji za koncepčně chybný, vzhledem k potenciálním a diskutabilním přínosům za neúměrně nákladný a vysoce zatěžující podnikání a soukromý sektor v míře, jakou náš dosavadní právní řád nezná. Souvislost s ochranou zdraví a bezpečí občanů je přitom přinejmenším velmi sporná.

Zákon ruší dosavadní – a dodávám přiměřeně fungující - právní úpravu regulující chemický průmysl a nahrazuje ji novou celoevropskou a centralistickou „chemickou politikou“. Jde o bezprecedentní krok, který převádí veškerý chemický průmysl – a to i těch nejmenších producentů – pod přímou kontrolu evropských byrokratů. Česká republika tak ztrácí významnou část svých kompetencí a tím i kontrolu nad klíčovým průmyslovým odvětvím. Ztrácí ji navíc ve prospěch dalšího nevoleného orgánu EU, „Evropské agentury pro chemické látky.“ Nejde tak jen o nějaké další opatření EU nebo o další z mnoha směrnic. Jde o úplné ovládnutí celého chemického průmyslu.

Zákon zásadním způsobem změní podmínky výroby a obchodování s tímto druhem produktů. Náklady související s povinností zavést opatření vzešlá ze závěrů hodnocení rizik, náklady související s hledáním náhrad za látky, které nebudou moci být dále používány, ale i náklady administrativní jsou na hranici únosnosti pro celé průmyslové odvětví. Dopadnou jak na veřejnou správu, tak především na podnikatelský sektor, v němž nejohroženější skupinou budou v této souvislosti menší a střední podniky, čímž bude ohroženo vnitřní konkurenční prostředí. Přijetí této normy přinese i růst cen chemických výrobků, což vlastně znamená prakticky všech výrobků.

To přispěje i k menší konkurenceschopnosti českého a celoevropského chemického průmyslu oproti producentům z jiných částí světa. Snížení konkurenceschopnosti pak povede i ke snížení zaměstnanosti a ke snaze producentů přemístit své výroby do těch zemí, kde je legislativa výrazně liberálnější. Země, které z těchto důvodů výrobci opustí, přijdou samozřejmě i o výnos daní placených těmito výrobci.

Jako problematické vidím na novele i přesunutí velké části zbylých regulačních a kontrolních pravomocí na Ministerstvo životního prostředí ČR a na Českou inspekci životního prostředí. Pod pláštíkem ochrany životního prostředí dochází k pozvolnému, ale soustavnému přesunu regulačních a kontrolních pravomocí v nejdůležitějších oblastech národního hospodářství pod střechu jednoho ministerstva, které v mnoha směrech již nepodléhá vládě a parlamentu ČR, ale – jako v případě této novely – vzdálené agentuře úředníků v Helsinkách.

Takovéto nařízení nepotřebujeme my, ani celá EU. Neexistuje žádný důvod dále zpřísňovat v této oblasti legislativu. Lidé dnes nejsou nijak nebezpečně ohrožováni chemickými látkami, ochrana životního prostředí je přísná již teď a to nejen v oblasti chemických látek. Hodnocení dopadů tohoto zákona v důvodové zprávě je jednostranné a zlehčuje dopady na český chemický průmysl.

Zákon je mimo jiné příkladem bezdůvodné aplikace tragicky mylného pojetí principu předběžné opatrnosti, který bez ohledu na důsledky blokuje nejrůznější lidské aktivity.

Varovné je i to, že tato rozsáhlá změna legislativy byla v Poslanecké sněmovně i v Senátu přijata prakticky bez diskuse. Ve sněmovně vystoupila jedna poslankyně (s kritickými připomínkami), v horní komoře nevystoupil žádný senátor. Věřím, že mé vrácení tohoto zákona Poslanecké sněmovně k novému projednání je příležitostí k zahájení této doposud chybějící politické diskuse. Výsledkem podle mého přesvědčení musí být svobodnější právní prostředí, regulující lidské chování jen v míře zcela nutné a dokonale zdůvodněné.   

Tato evropská směrnice je chybná, její české převyprávění je ještě horší. Proto zákon nemohu podepsat.

Václav Klaus, 11. srpna 2008

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.