Žádost o milost Vesecká podle listu vysvětlila především humanitárními důvody. "Nechci, aby se současná justice chovala podobně jako ta v padesátých letech a posílala takto staré lidi do vězení," uvedla Vesecká pro Právo.
Celou kauzu však vrátila do hry právě Vesecká. Vrchní soud proces původně zastavil s tím, že je trestný čin již promlčený. Proti rozhodnutí se ale nejvyšší státní zástupkyně postavila a trvala na potrestání bývalé prokurátorky. Nejvyšší soud jí dal za pravdu.
Vesecká uvedla, že žádá prezidenta o prominutí uloženého výkonu trestu pro Brožovou-Polednovou, v žádném případě o jakékoliv vyvinění někdejší prokurátorky. "U těchto takzvaných starých zločinů jde zejména o morální rovinu. Mým cílem vždy bylo a je právě jasné pojmenování viníků, nikoliv to, aby tito lidé seděli ve vězení," dodala Vesecká.
Šestiletý trest za justiční vraždu považuje Vesecká spíše za velmi mírný, píše Právo. Podle vrchních soudců pražský městský soud, který původně bývalou prokurátorku odsoudil k osmi rokům vězení, postupoval správně. Bylo prokázáno, že o vině i trestu Horákové bylo rozhodnuto ještě před hlavním líčením. Účast Brožové-Polednové byla podle vrchního soudu nesporná.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
Celou kauzu však vrátila do hry právě Vesecká. Vrchní soud proces původně zastavil s tím, že je trestný čin již promlčený. Proti rozhodnutí se ale nejvyšší státní zástupkyně postavila a trvala na potrestání bývalé prokurátorky. Nejvyšší soud jí dal za pravdu.
Vesecká uvedla, že žádá prezidenta o prominutí uloženého výkonu trestu pro Brožovou-Polednovou, v žádném případě o jakékoliv vyvinění někdejší prokurátorky. "U těchto takzvaných starých zločinů jde zejména o morální rovinu. Mým cílem vždy bylo a je právě jasné pojmenování viníků, nikoliv to, aby tito lidé seděli ve vězení," dodala Vesecká.
Šestiletý trest za justiční vraždu považuje Vesecká spíše za velmi mírný, píše Právo. Podle vrchních soudců pražský městský soud, který původně bývalou prokurátorku odsoudil k osmi rokům vězení, postupoval správně. Bylo prokázáno, že o vině i trestu Horákové bylo rozhodnuto ještě před hlavním líčením. Účast Brožové-Polednové byla podle vrchního soudu nesporná.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
