SOFA je druhou smlouvou potřebnou po vybudování amerického protiraketového radaru v Brdech. Vlastní dohodu o radarové základně podepsali ministři zahraničí Karel Schwarzenberg a Condoleezza Riceová už v červenci.
SOFA má 34 článků a podle českého ministerstva obrany se české straně po 16 měsících jednání podařilo dosáhnout kompromisu ve všem, co chtěla. Například prý prosadila, aby se smlouva vztahovala jen na personál základny, a ne na všechny americké vojáky, kteří by byli v ČR. Na jiné případy by mohla být rozšířena jen v souladu s ústavou, tedy po souhlasu parlamentu. Klíčový byl také kompromis týkající se daní.
Plný text smlouvy ministerstvo zveřejní v pondělí 22. září. Deklarace o strategické spolupráci má být k dispozici ještě dnes. Deklarace předpokládá vznik skupiny na úrovni náměstků ministrů obrany, na jejíž práci se budou podílet i zástupci ministerstev zahraničí. Má se týkat výměny informací, spolupráce při výzkumu v obranném průmyslu a pomoci při transformaci české armády, "včetně zajištění středních přepravních leteckých kapacit".
Deklaraci o strategické spolupráci si přečtěte zde
Podle diplomatů má otevírat prostor pro materiální pomoc Američanů české armádě. V českých médiích se objevily zprávy o dodávce dvou vojenských dopravních letounů Hercules, ale diplomaté tvrdí, že nic zatím nebylo dohodnuto. Česká strana zdůrazňuje, že Deklarace o strategické spolupráci a případná americká pomoc nesouvisejí s dohodou o radaru v Brdech.
Strategický dialog ale Washington a Praha navázaly až po červencovém podpisu hlavní smlouvy o vybudování radaru. Radarová základna má být spolu s deseti antiraketami v Polsku součástí protiraketového obranného systému Spojených států v Evropě.
Obě základny vyvolávají odpor Ruska, které tvrdí, že jsou zaměřeny proti němu. Český parlament začne obě smlouvy o radaru projednávat v říjnu. Závěrečné hlasování, jehož výsledek je v této chvíli nejasný, by mělo přijít na řadu až v prosinci, tedy po amerických prezidentských volbách.
Podle dosud známých informací o smlouvě SOFA budou Spojené státy odpovídat za vnitřní bezpečnost na základně, vnější bezpečnost mají mít na starosti Češi. Americký vojenský i civilní personál bude až na dvě výjimky podléhat českým soudům. Výjimky se týkají trestných činů spáchaných Američany ve službě a jejich trestných činů proti majetku USA nebo proti jinému americkému členu základny.
Pokud jde o spornou otázku zdanění, podle konečného kompromisu se osvobození od daní z příjmů bude omezeně vztahovat jen na ty americké firmy a jejich zaměstnance, kteří obdobnou daň platí v USA. Čeští diplomaté tvrdí, že hlavní problém tkvěl v odlišných daňových zákonech obou zemí a bylo proto nutno se dohodnout na jazyku smlouvy, který by vyhovoval zákonodárství obou států.
Americká armáda má navíc podle dohody SOFA "ve vhodné míře" využívat českých dodavatelů, pokud budou domácí nabídky schopny obstát v americké konkurenci.
SOFA má 34 článků a podle českého ministerstva obrany se české straně po 16 měsících jednání podařilo dosáhnout kompromisu ve všem, co chtěla. Například prý prosadila, aby se smlouva vztahovala jen na personál základny, a ne na všechny americké vojáky, kteří by byli v ČR. Na jiné případy by mohla být rozšířena jen v souladu s ústavou, tedy po souhlasu parlamentu. Klíčový byl také kompromis týkající se daní.
Plný text smlouvy ministerstvo zveřejní v pondělí 22. září. Deklarace o strategické spolupráci má být k dispozici ještě dnes. Deklarace předpokládá vznik skupiny na úrovni náměstků ministrů obrany, na jejíž práci se budou podílet i zástupci ministerstev zahraničí. Má se týkat výměny informací, spolupráce při výzkumu v obranném průmyslu a pomoci při transformaci české armády, "včetně zajištění středních přepravních leteckých kapacit".
Deklaraci o strategické spolupráci si přečtěte zde
Podle diplomatů má otevírat prostor pro materiální pomoc Američanů české armádě. V českých médiích se objevily zprávy o dodávce dvou vojenských dopravních letounů Hercules, ale diplomaté tvrdí, že nic zatím nebylo dohodnuto. Česká strana zdůrazňuje, že Deklarace o strategické spolupráci a případná americká pomoc nesouvisejí s dohodou o radaru v Brdech.
Strategický dialog ale Washington a Praha navázaly až po červencovém podpisu hlavní smlouvy o vybudování radaru. Radarová základna má být spolu s deseti antiraketami v Polsku součástí protiraketového obranného systému Spojených států v Evropě.
Obě základny vyvolávají odpor Ruska, které tvrdí, že jsou zaměřeny proti němu. Český parlament začne obě smlouvy o radaru projednávat v říjnu. Závěrečné hlasování, jehož výsledek je v této chvíli nejasný, by mělo přijít na řadu až v prosinci, tedy po amerických prezidentských volbách.
Podle dosud známých informací o smlouvě SOFA budou Spojené státy odpovídat za vnitřní bezpečnost na základně, vnější bezpečnost mají mít na starosti Češi. Americký vojenský i civilní personál bude až na dvě výjimky podléhat českým soudům. Výjimky se týkají trestných činů spáchaných Američany ve službě a jejich trestných činů proti majetku USA nebo proti jinému americkému členu základny.
Pokud jde o spornou otázku zdanění, podle konečného kompromisu se osvobození od daní z příjmů bude omezeně vztahovat jen na ty americké firmy a jejich zaměstnance, kteří obdobnou daň platí v USA. Čeští diplomaté tvrdí, že hlavní problém tkvěl v odlišných daňových zákonech obou zemí a bylo proto nutno se dohodnout na jazyku smlouvy, který by vyhovoval zákonodárství obou států.
Americká armáda má navíc podle dohody SOFA "ve vhodné míře" využívat českých dodavatelů, pokud budou domácí nabídky schopny obstát v americké konkurenci.
