České porodnice kritizuje především za to, že ženy často při porodu nutí do zákroků, které nejsou zapotřebí. Některé zásahy, například léky, pak podle nich mohou způsobit další komplikace. „V českých porodnicích bývají často porušována práva rodících žen, tedy platná legislativa - žena by měla se všemi zákroky a podáním léků souhlasit, což se neděje vždy,“ tvrdí Sovová.
Porodníci s těmito výtkami nesouhlasí. „Staví nás do role hyperaktivních, nudících se a operace vyhledávajících neumětelů, kteří svou aktivitou jen škodí. Tak to skutečně není,“ zlobí se Jaroslav Feyereisl, místopředseda odborné společnosti gynekologů a ředitel porodnice v pražském Podolí.
„Vždy, když sáhneme k nástřihu hráze, je to proto, že hrozí roztržení svěrače a střeva. V takovém případě se ani po operaci nepodaří plně vrátit jejich dokonalé funkce. Pro ženu to znamená komplikace do dalšího života,“ uvádí Feyereisl.
Sdružení, která včera předávala petiční archy ministerstvu zdravotnictví, prosazují posílení role porodních asistentek. Ty mají patřičné vzdělání a při porodu nepoužívají žádné léky.
Mohou porody vést kdekoli -doma, v porodnici anebo také v takzvaném porodním domě čili porodním centru. „Porodní domy pracují bez lékařů, ale existuje také varianta porodního centra v rámci porodnice. To je ideální, ale náš zdravotnický systém to není schopen akceptovat,“ říká Zuzana Štromerová, ředitelka Porodního domu U čápa.
Dům několik let usiloval o to, aby v něm mohly porodní asistentky vést porody, ale neúspěšně. V současnosti poskytuje předporodní kurzy a poradenství. „Hledáme ale cestičky, jak by maminky mohly porodního domu využít. Chceme, aby rodiče měli možnost v porodním domě vyčkat a podle průběhu porodu buď odjet do porodnice, nebo, pokud porod půjde rychle, porodit u nás,“ plánuje Štromerová.
Podle Feyereisla je správné, aby porod bez komplikací vedla vzdělaná porodní asistentka, ovšem jedině v porodnici, kde jsou pro všechny případy připraveni lékaři a přístroje. S porody v porodních domech ovšem nesouhlasí. „Ve velkých porodnicích je to běžná praxe. Většinu nekomplikovaných porodů vedou porodní asistentky,“ uvádí.
Porodní domy fungují mimo jiné v Německu, kde jich je zhruba 60, ve Švýcarsku nebo Velké Británii. V Česku ho prosazují porodní asistentky jako alternativu pro menšinu žen, které v klasických porodnicích rodit nechtějí. Ty dnes mohou rodit jedině doma.
Péče v porodních domech je lacinější než v lépe vybavených porodnicích. Pokud by v Česku všechny nekomplikované porody probíhaly v porodních domech, mohlo by podle odhadů aktivistek české zdravotnictví ušetřit přes 200 milionů korun ročně.
Porodní asistentky také prosazují, aby jejich práci hradily zdravotní pojišťovny. Podle Štromerové si za porod doma účtují porodní asistentky 5 až 10 tisíc korun, celou částku si musí rodiče platit sami.
Porodníci s těmito výtkami nesouhlasí. „Staví nás do role hyperaktivních, nudících se a operace vyhledávajících neumětelů, kteří svou aktivitou jen škodí. Tak to skutečně není,“ zlobí se Jaroslav Feyereisl, místopředseda odborné společnosti gynekologů a ředitel porodnice v pražském Podolí.
„Vždy, když sáhneme k nástřihu hráze, je to proto, že hrozí roztržení svěrače a střeva. V takovém případě se ani po operaci nepodaří plně vrátit jejich dokonalé funkce. Pro ženu to znamená komplikace do dalšího života,“ uvádí Feyereisl.
Sdružení, která včera předávala petiční archy ministerstvu zdravotnictví, prosazují posílení role porodních asistentek. Ty mají patřičné vzdělání a při porodu nepoužívají žádné léky.
Mohou porody vést kdekoli -doma, v porodnici anebo také v takzvaném porodním domě čili porodním centru. „Porodní domy pracují bez lékařů, ale existuje také varianta porodního centra v rámci porodnice. To je ideální, ale náš zdravotnický systém to není schopen akceptovat,“ říká Zuzana Štromerová, ředitelka Porodního domu U čápa.
Dům několik let usiloval o to, aby v něm mohly porodní asistentky vést porody, ale neúspěšně. V současnosti poskytuje předporodní kurzy a poradenství. „Hledáme ale cestičky, jak by maminky mohly porodního domu využít. Chceme, aby rodiče měli možnost v porodním domě vyčkat a podle průběhu porodu buď odjet do porodnice, nebo, pokud porod půjde rychle, porodit u nás,“ plánuje Štromerová.
Podle Feyereisla je správné, aby porod bez komplikací vedla vzdělaná porodní asistentka, ovšem jedině v porodnici, kde jsou pro všechny případy připraveni lékaři a přístroje. S porody v porodních domech ovšem nesouhlasí. „Ve velkých porodnicích je to běžná praxe. Většinu nekomplikovaných porodů vedou porodní asistentky,“ uvádí.
Porodní domy fungují mimo jiné v Německu, kde jich je zhruba 60, ve Švýcarsku nebo Velké Británii. V Česku ho prosazují porodní asistentky jako alternativu pro menšinu žen, které v klasických porodnicích rodit nechtějí. Ty dnes mohou rodit jedině doma.
Péče v porodních domech je lacinější než v lépe vybavených porodnicích. Pokud by v Česku všechny nekomplikované porody probíhaly v porodních domech, mohlo by podle odhadů aktivistek české zdravotnictví ušetřit přes 200 milionů korun ročně.
Porodní asistentky také prosazují, aby jejich práci hradily zdravotní pojišťovny. Podle Štromerové si za porod doma účtují porodní asistentky 5 až 10 tisíc korun, celou částku si musí rodiče platit sami.
