Základnu dlouhodobě odmítají KSČM, ČSSD a také část zelených, proti se v průzkumech vyslovila i většina veřejnosti. Podle premiéra Mirka Topolánka (ODS) je vybudování protiraketového deštníku v Česku v zájmů občanů. "Nechráněná země není bezpečnější zemí. Je to země, která je vydána na milost a nemilost," uvedl premiér. 
Podle něj informace spojenců svědčí o tom, že hrozba raketového útoku existuje. "Přece pacifistický názor, že máme armádu rozpustit, prodat techniku a poslat vojáky domů, je nesmyslný," dodal premiér. Pokud by podle něj zákonodárci radar odmítli, snížili by tím věrohodnost ČR na mezinárodní scéně a u spojenců.
Výsledek velikého snažení české diplomacie
Podle místopředsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) vláda naopak postupuje proti zájmům ČR a svým vyjednáváním s Američany posiluje rozdělování Evropy. Míní, že Česko by nemělo postupovat samostatně, ale mělo by se podílet na budování společné evropské obrany. "Nemůžeme naoko budovat společnou evropskou politiku a zároveň ji rozbíjet," uvedl Zaorálek.
Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga má ale Evropa o protiraketovou obranu zájem a bude ji podporovat. "Americký projekt bude nedílnou součástí všech dalších aliančních úvah. Je to výsledek velikého snažení české diplomacie. Byla to česká iniciativa, neskrývám to, která přivedla Američany k tomu, aby systém byl zapojen do systému NATO," řekl Schwarzenberg.
Podle premiéra se podařilo do smluv prosadit kromě zapojení systému do NATO i podíl na velení a řízení, kontrolu nad režimem návštěv či dodržování ochrany životního prostředí. Ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) uvedla, že podle jedné ze smluv při výstavbě budou platit české předpisy, americký personál by měl mít české identifikační karty, vymezí se pravidla pro osvobození od daní i případné sankce. USA by hradily budování, údržbu a provoz radaru. 
Při hlasování o vyřazení smluv z programu se k opozici připojily dvě zelené poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová. Návrh ČSSD podpořil i lidovec Ludvík Hovorka. Rebel ODS Vlastimil Tlustý se zdržel. Z pěti přítomných nezařazených se zdržel také Michal Pohanka. Zbývající se přidali ke koalici a byli proti. Senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost dnes obě smlouvy schválil.
Senát bude smlouvy o radarové základně USA na českém území schvalovat asi až v prosinci, tedy v povolebním složení. Původně senátoři počítali s tím, že o nich rozhodnou už ve čtvrtek, tedy v předvolební sestavě, která zaručovala hladké přijetí smluv. Senátorský klub ODS se ale dnes rozhodl, že zařazení smluv na program nadcházející schůze nepodpoří.
"Důvodem je slušnost členů ODS, našeho klubu," uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka. Kategoricky vyloučil, že to občanští demokraté udělali kvůli vyjednávání o povolebním uspořádání horní komory. Díky vítězství ve volbách v něm budou mít silnější slovo sociální demokraté, kteří připravili ODS o nadpoloviční většinu v horní komoře a projednávaní smluv na nadcházející schůzi odmítají. Sobotka věří, že povolební uspořádání se bude tak jako v minulosti řídit principem poměrného zastoupení.
Přestože tak vládní tábor o devět senátních mandátů přišel, i v příštím funkčním období bude mít v horní komoře nadpoloviční většinu 44 hlasů, což by k přijetí smluv také stačilo.
Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka byly volby také referendem o radaru a voliči vzkázali, že ho nechtějí. Paroubek míní, že je nutné počkat na výsledek amerických prezidentských voleb. Nový šéf Bílého domu, který by měl být znám v lednu 2009, podle něj přistoupí ke "generální revizi zahraniční politiky", přehodnotí tedy i otázku radaru.
Socialisté chtějí podle svého místopředsedy Milana Urbana udělat vše pro to, aby dokumenty nebyly schváleny. Proti radaru jsou i komunisté, kteří volají po referendu. Šéf zelených a ministr životního prostředí Martin Bursík připomněl, že o radaru začala jednat v září 2002 vláda pod vedením sociálních demokratů.
Opoziční poslanci ve sněmovně foto: ČTK
