Lidovky.cz

Policie řešila potyčku s odpůrci radaru

Česko

  11:04
PRAHA - Obhajobou svobody, ale i amerického protiraketového systému zahájil premiér Mirek Topolánek oslavy dnešního Dne boje za svobodu a demokracii. U pamětní desky na Národní třídě, kam přišli politici včetně premiéra položit květiny a zapálit svíčky, došlo k potyčce mezi odpůrci radaru a lidmi, kteří přišli uctít výročí 17. listopadu. Konflikt musela řešit městská policie.

Na pražské Národní třídě došlo dopoledne k potyčkám mezi příznivci iniciativy Ne základnám a policií. foto: ČTK

Státním svátkem si země připomíná pád komunistického režimu v roce 1989 i nacistické perzekuce českých vysokoškoláků v roce 1939.

Potyčka mezi odpůrci radaru a lidmi, kteří přišli uctít výročí 17. listopadu, vypukla dnes dopoledne u pamětní desky na pražské Národní třídě. Konflikt musela řešit městská policie, muže a
ženu, kteří protestovali proti radaru nakonec násilím od památníku odvlekla a odvezla na stanici.

Předseda vlády Mirek Topolánek položil 17. listopadu kytici k pamětní desce připomínající zásah policie proti studentům v roce 1989 na Národní třídě.

Žena se na místo vrátila po více než hodině a ve své aktivitě pokračovala. Napětí mezi odpůrci radaru a lidmi, kteří k památníku
přišli uctít události roku 1989, pokračovalo i po poledni. Na klid dohlížejí hlavně městští strážníci.

Během prvního incidentu před památník položili květiny a zapálili svíčky premiér Mirek Topolánek (ODS) a vicepremiér Martin Bursík (SZ). Po poledni totéž udělali vicepremiér a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek a ministr a šéf Legislativní rady vlády Cyril Svoboda, který počínání odpůrců radaru u pamětní desky odsoudil. Pro debatu o radaru je podle něj vhodnější jiné místo. K pamětní desce po celý den průběžně přicházejí také desítky dalších občanů.

Odpůrci radaru nejprve před pamětní desku přilepili nápisy proti stavbě amerického radaru v Brdech, což se nelíbilo několika přítomným lidem. Považovali to za zneužití místa, nápisy proto strhli. "Vůbec se mi to nelíbí, je to státní svátek a nějaký anarchista si sem přinese ceduli 'Ne základnám'," řekl jeden z přítomných.

Poté na místo přišlo asi pět odpůrců radaru s protestními vlajkami a
odmítali místo opustit. Zasáhla proti nim městská policie, muže a ženu násilím od památníku odvlekli a odvezli na stanici. "Je to opakování toho, co tu bylo předtím, před devatenácti lety se tu dělo totéž," řekl jeden z protestujících odpůrců radaru.

Obě strany pokračovaly ve sporech i po poledni. Odpůrci radaru se na zem před pamětní desku pokusili umístit na papíru napsané heslo požadující referendum o umístění radarové základny v Česku. Jejich protivníci se zase několikrát pokusili strhnout transparent iniciativy Ne základnám. Lidé, kteří odmítají americký radar v Brdech, mají na dnešní den povolenou demonstraci právě na Národní třídě. Podle velitele městských strážníků ale povolení neplatí na místo před památníkem, proto je vyzvali, aby odešli. Ti to odmítli, strážníci je proto vyvlekli ven. Konflikt doprovázelo slovní napadání i drobné strkanice mezi odpůrci radaru a lidmi uctívající výročí 17. listopadu.

U pamětní desky na pražské Národní třídě si 17. listopadu lidé připomínali Den boje za svobodu a demokracii.

Topolánek hájil svobodu i radar
Premiér Mirek Topolánek zahájil oslavy Dne boje za svobodu a demokracii obhajobou svobody, ale i amerického protiraketového systému.

Předseda vlády mimo jiné uvedl, že většina zemí světa má nedemokratické vlády, které nerespektují základní svobody. Hájil postup Západu a především USA v Iráku a Afghánistánu a současně kritizoval některé západní země za shovívavost k Rusku či kubánskému komunistickému režimu.

Příznivci vojenské historie u pamětní desky na Národní třídě
Příznivci vojenské historie položili kytici k pamětní desce připomínající zásah policie proti studentům v roce 1989 na Národní třídě v Praze.

Topolánek obhajoval stavbu a význam amerického protiraketového štítu na českém území. Odpůrci raketového systému si podle něj neumí svobody vážit. "Mnozí politici varují, abychom si hlavně nerozzlobili Moskvu. Svobodu bychom nezískali bez našich dnešních spojenců a bez nich ji neudržíme," míní Topolánek.

´Za svobodu je třeba bojovat´
Topolánek dále upozornil, že obdobné příležitosti, jako je ta dnešní, by měly vést lidi k tomu, aby si uvědomili co se vlastně děje.

"Že po krajských volbách máme rudo-oranžové koalice v některých regionech a fakticky už v minulých volbách v roce 2006 jenom o pár hlasů nebyla podobná situace už na celostátní úrovni," dodal. "Je to určité memento jak pro politiky, tak pro veřejnost, aby věděli, že svoboda není zadarmo, že svobodu je třeba oprašovat, je třeba za ni bojovat," zdůraznil.

Projev premiéra Mirka Topolánka při dnešním pietním aktu

"Vážení vysocí představitelé státu, vážené dámy, vážení pánové. Přestože stojíme před Hlávkovou kolejí a přestože chceme uctít hlavně 17. listopad před 69 lety, zahájení teroru, vlastně počátek doby nesvobody, přesto mi
dovolte, abych obrátil vaši pozornost spíše k událostem o 50 let později, k událostem 17. listopadu 1989.

Ano, před 19 lety jsme získali svobodu. Dnes ji považujeme za natolik samozřejmou hodnotu, že si ani nedokážeme připustit, že bychom o ni mohli přijít. Je to poměrně mylná představa. Ano, je samozřejmé po svobodě toužit, není však vůbec samozřejmé ve svobodě žít a svobodu bránit.
Uvedu alespoň pár příkladů, které svědčí o tom, jak nesamozřejmá je svoboda, jak křehká je to květina, jak těžko se sází a pěstuje a jak snadno a rychle uvadá.

Většina obyvatel planety má vládu, která nerespektuje
jejich základní svobody a je hanbou nás ostatních, nás šťastnějších, že nejsme schopni tento stav změnit. Když už se o to někde pokoušíme, jako třeba v Afghánistánu, či Iráku, neustále narážíme na hlasy pochybovačů, kteří by raději nechali občany těchto států svému osudu. Vzpomeňme alespoň v tento den, kdy slavíme návrat svobody do naší země, na všechny, kterým je dosud odpírána.

I my, kteří svobodu máme, o ni neumíme vždy se skutečným nasazením bojovat. Stačí, aby se Moskva zamračila, a mnozí se strachem a možná i podvědomou
vzpomínkou na sovětskou okupaci zavrhují myšlenku na protiraketový obranný systém. Tak jako jsme zamítli Marshallův plán a vydali se na cestu do ruského otroctví, tak dnes opět mnozí politici varují: hlavně si nerozzlobit Moskvu.

Vzpomeňme alespoň tento den, kdy slavíme návrat naší svobody, že bychom ji nikdy nezískali bez našich dnešních spojenců a že ji bez našich spojenců neudržíme. I ta část kontinentu na západ od železné opony, která nepřišla
na čtyři desetiletí o svobodu, neprojevuje vždy dostatečné silné instinkty na její obranu. Řada západních zemí prosazuje shovívavost ke Castrovu režimu či měkčí postup vůči Rusku za obsazení Gruzie.

Vzpomeňme alespoň tento den, kdy slavíme návrat naší svobody, že svoboda je nedělitelná a že ztrácíme kus naší vlastní svobody, kdykoli dovolíme, aby o ni přišel někdo jiný. A nakonec i my doma, s veškerou naší špatnou zkušeností, připouštíme necelých 20 let po pádu totality návrat komunistů k moci.

Vzpomeňme alespoň tento den, kdy slavíme návrat naší svobody, že demokracie stojí na idejích a hodnotách, ne na dělbě a technologii moci. My dnes máme svobodu. Devatenáct let po 17. listopadu 1989 je naše země pevně ukotvena v euroatlantických strukturách, v NATO a v Evropské unii. Obě tyto organizace společně vytvářejí záruky naší svobody, ta první bezpečnostní, ta druhá politické a ekonomické. Bez opory obou těchto
organizací bychom museli sami čelit velmocenským ambicím, hrozbám terorismu a migrace a bezpochyby i daleko agresivnější politice domácích komunistů.

Vzpomeňme tento den, jak nesamozřejmá je svoboda, vzpomínejme si, co vše ji ohrožuje i co každý může z nás dělat pro to, aby nám zůstala zachována.

Děkuji za pozornost."



Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.