Ve stejný den totiž spolu s vicepremiérem Alexandrem Vondrou nasedl za velkého zájmu médií do letadla a ve skupince vůbec prvních Čechů, kteří již nepotřebovali právě zrušená víza, odletěl na soukromou návštěvu Spojených států. Opozice za to Langra kritizuje. Místo propagační cesty měl prý zůstat doma a policii v boji s neonacisty v Litvínově svým vlivem podpořit. Langer kritiku odmítá a podobný názor mají i jeho straničtí kolegové.
Na mušku si Langra vzal třeba bezpečnostní expert Jeroným Tejc (ČSSD). „Poté, co se pan ministr odhodlal k navržení zákazu Dělnické strany, očekával jsem, že se za policisty postaví,“ kritizuje Langra politik. Tejc má navíc podle svých slov pocit, že ministerstvo a vedení policie akci podcenilo.
Let do USA je podle Tejcova názoru ministrovým „svobodným rozhodnutím“. Událostem v litvínovském Janově se ovšem prý měl Langer „věnovat více než své propagační cestě“. Věc má ale podle Tejce i druhou rovinu a také zde je prý na vině Langer. „Pokud by policie dokázala v Janově vyřešit problémy s obecnou kriminalitou, lidé by se nepřidávali na stranu extremistů,“ tvrdí Tejc.
Podobný názor má i bývalý ministr vnitra a dnešní šéf sněmovního bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD).
„Znáte Langra. Vždy volí to, co ho lépe odprezentuje. Když se podařilo dojednat jakousi formu víz nevíz, tak to využil, aby odcestoval mezi prvními a pozitivně se ukázal,“ kritizuje svého nástupce Bublan. Podle něj měl Langer návštěvu USA oželet: „Já si zažil na vlastní kůži, co to znamená, když ministr nemůže být ,u toho‘. Nevyčítám mu, že nebyl na místě, měl být ale v Praze. Důležité je totiž udržovat kontakt s policejním prezidiem. Já byl při CzechTeku v Rakousku, kontakt jsem měl jen přes mobil a vím, jak to je nešťastné.“
Ministr vnitra kritiku odmítá. „Buď je policie samostatná a schopná, nebo potřebuje za zády ministra. Včera jasně dokázala, že je samostatná a schopná,“ vzkázal včera Langer z Ameriky po své mluvčí Janě Malíkové. Pondělní zákrok Langer ve svém prohlášení označil za profesionální: „Policii se podařilo... zabránit srážce mezi extremisty a Romy... je třeba si uvědomit, že sociální a společenské problémy pramenící ze soužití romské a „bílé“ komunity se musí řešit důsledněji a dříve, než se stanou příležitostí pro násilnické manifestace extremistických postojů.“ Straničtí kolegové drží s Langrem „basu“.
„Fakt si nemyslím, že by ministr vnitra měl být u každého zákroku,“ namítá třeba šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím. Podobný názor mají dokonce i ti občanští demokraté, kteří premiéra Mirka Topolánka a jeho současného klíčového muže Langra „zrovna nemusí“. „Myslím, že policie má být natolik autonomní, aby podobný zákrok zvládla bez ohledu na to, zda je ministr vnitra živ, zdráv, nemocen, doma nebo v Americe,“ míní třeba odbojný poslanec Boris Šťastný. Stejně rezervovaný je i senátor Jiří Oberfalzer: „Osobně se domnívám, že podobný zákrok by měla policie zvládnout rutinně bez jakéhokoliv zásahu ministra.“
Na mušku si Langra vzal třeba bezpečnostní expert Jeroným Tejc (ČSSD). „Poté, co se pan ministr odhodlal k navržení zákazu Dělnické strany, očekával jsem, že se za policisty postaví,“ kritizuje Langra politik. Tejc má navíc podle svých slov pocit, že ministerstvo a vedení policie akci podcenilo.
Let do USA je podle Tejcova názoru ministrovým „svobodným rozhodnutím“. Událostem v litvínovském Janově se ovšem prý měl Langer „věnovat více než své propagační cestě“. Věc má ale podle Tejce i druhou rovinu a také zde je prý na vině Langer. „Pokud by policie dokázala v Janově vyřešit problémy s obecnou kriminalitou, lidé by se nepřidávali na stranu extremistů,“ tvrdí Tejc.
Podobný názor má i bývalý ministr vnitra a dnešní šéf sněmovního bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD).
„Znáte Langra. Vždy volí to, co ho lépe odprezentuje. Když se podařilo dojednat jakousi formu víz nevíz, tak to využil, aby odcestoval mezi prvními a pozitivně se ukázal,“ kritizuje svého nástupce Bublan. Podle něj měl Langer návštěvu USA oželet: „Já si zažil na vlastní kůži, co to znamená, když ministr nemůže být ,u toho‘. Nevyčítám mu, že nebyl na místě, měl být ale v Praze. Důležité je totiž udržovat kontakt s policejním prezidiem. Já byl při CzechTeku v Rakousku, kontakt jsem měl jen přes mobil a vím, jak to je nešťastné.“
Ministr vnitra kritiku odmítá. „Buď je policie samostatná a schopná, nebo potřebuje za zády ministra. Včera jasně dokázala, že je samostatná a schopná,“ vzkázal včera Langer z Ameriky po své mluvčí Janě Malíkové. Pondělní zákrok Langer ve svém prohlášení označil za profesionální: „Policii se podařilo... zabránit srážce mezi extremisty a Romy... je třeba si uvědomit, že sociální a společenské problémy pramenící ze soužití romské a „bílé“ komunity se musí řešit důsledněji a dříve, než se stanou příležitostí pro násilnické manifestace extremistických postojů.“ Straničtí kolegové drží s Langrem „basu“.
„Fakt si nemyslím, že by ministr vnitra měl být u každého zákroku,“ namítá třeba šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím. Podobný názor mají dokonce i ti občanští demokraté, kteří premiéra Mirka Topolánka a jeho současného klíčového muže Langra „zrovna nemusí“. „Myslím, že policie má být natolik autonomní, aby podobný zákrok zvládla bez ohledu na to, zda je ministr vnitra živ, zdráv, nemocen, doma nebo v Americe,“ míní třeba odbojný poslanec Boris Šťastný. Stejně rezervovaný je i senátor Jiří Oberfalzer: „Osobně se domnívám, že podobný zákrok by měla policie zvládnout rutinně bez jakéhokoliv zásahu ministra.“
