Také loni hospodařily zdravotní pojišťovny s přebytkem. Poprvé po několika letech byla jejich situace stabilní. Letos se o přebytek postaral růst ekonomiky, vysoká zaměstnanost a zvyšování platů. Více lidí tak odvádí vyšší částky do zdravotního pojištění.
Vedení ministerstva očekává, že se příští rok situace kvůli nastupující ekonomické krizi zhorší. Lidí bez práce by totiž mohlo přibýt. "Trend se v příštím roce obrátí. Zdravotní pojišťovny vydají víc než vyberou," uvedl náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.
Přibrzdění ekonomiky se ale podle něj díky rezervám na účtech pojišťoven nemusí projevit. "České zdravotnictví patří mezi nejstabilnější v Evropě," zdůraznil Julínek.
I přes očekávaný dopad krize by tak zdravotníci měli za péči v příštím roce dostat od pojišťoven víc než letos. Například nemocnicím by úhrady mohly vzrůst zhruba o sedm procent, a to i podle provedených výkonů.
Poplatky pomohly navýšit příjmy
Ambulantní specialisté by mohli dostat také zhruba o sedm procent víc, domácí péče o deset procent, psychiatrická o 13 procent, praktici o deset procent. Ti lékaři, kteří například prodlouží ordinační hodiny či budou jeden den v týdnu ordinovat do 18 hodin, mohou získat ještě o tři či čtyři procenta peněz víc.
Podle Julínka významnou roli sehrály v příjmech ve zdravotnictví i poplatky. Například u nemocnic prý představují až dvě procenta jejich příjmů.
Všeobecná zdravotní pojišťovna byla ještě před pár lety ve výrazné ztrátě, která překročila deset miliard. Julínkův předchůdce ve funkci David Rath (ČSSD) na ni dokonce uvalil nucenou správu. Instituci z nesnází významně pomohl stát, když začal platit vyšší pojistné za děti, důchodce, studenty či nezaměstnané.
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek foto: Stanislav Zbyněk, ČTK