Policie předpokládá, že podobný osud postihl především Vietnamce a Mongoly, kteří mají pobyt vázaný na dané pracovní místo. Jeho ztrátou se z nich stávají snadno vydíratelní „ilegálové“. Langer připouští, že hlavním důvodem je bezpečnostní riziko, které by z této situace mohlo plynout.
„Nechceme, aby tito lidé, kteří se najednou ocitli bez prostředků a bez možnosti vydělat si peníze, začali páchat trestnou činnost nebo se stali součástí organizovaného zločinu,“ řekl Langer.
Rázný postup ministerstva ale může záhy narazit na administrativní překážku. Velká část Vietnamců, kteří přijíždějí za prací, totiž vlastní podnikatelská víza na dobu určitou. V takovém případě ani jejich špatná životní situace nemůže být podnětem k vystěhování.
Naproti tomu zaměstnanecké vízum je přímo vázáno na konkrétní pracovní místo. „Podle našich informací do Česka takto v roce 2008 přicestovalo pouze 2950 Vietnamců. Na podnikatelské vízum přijelo 14 194 jejich krajanů,“ uvedl předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.
Podle Wintra by se policie měla především zaměřit na agentury, které korumpují tuzemské úřady. „Jak je možné, že lidé, kteří neumějí ani česky, od úřadů práce taková podnikatelská povolení dostávají?“ ptá se Winter.
Česká ambasáda v Hanoji se chystá znovu začít s vydáváním obou typů víz. To bylo na několik měsíců pozastaveno. Tento týden navíc vnitro čelilo kritice za to, že Vietnam nezahrnulo do seznamu zemí, jejichž občané mohou získat takzvanou zelenou kartu. Ta ve zjednodušeném řízení nahrazuje pracovní povolení a povolení k dlouhodobému pobytu. „Vietnamci pak zůstanou často v područí zprostředkovatelských agentur,“ uvedla Eva Pechová z organizace Člověk v tísni.
„Nechceme, aby tito lidé, kteří se najednou ocitli bez prostředků a bez možnosti vydělat si peníze, začali páchat trestnou činnost nebo se stali součástí organizovaného zločinu,“ řekl Langer.
Rázný postup ministerstva ale může záhy narazit na administrativní překážku. Velká část Vietnamců, kteří přijíždějí za prací, totiž vlastní podnikatelská víza na dobu určitou. V takovém případě ani jejich špatná životní situace nemůže být podnětem k vystěhování.
Naproti tomu zaměstnanecké vízum je přímo vázáno na konkrétní pracovní místo. „Podle našich informací do Česka takto v roce 2008 přicestovalo pouze 2950 Vietnamců. Na podnikatelské vízum přijelo 14 194 jejich krajanů,“ uvedl předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.
Podle Wintra by se policie měla především zaměřit na agentury, které korumpují tuzemské úřady. „Jak je možné, že lidé, kteří neumějí ani česky, od úřadů práce taková podnikatelská povolení dostávají?“ ptá se Winter.
Česká ambasáda v Hanoji se chystá znovu začít s vydáváním obou typů víz. To bylo na několik měsíců pozastaveno. Tento týden navíc vnitro čelilo kritice za to, že Vietnam nezahrnulo do seznamu zemí, jejichž občané mohou získat takzvanou zelenou kartu. Ta ve zjednodušeném řízení nahrazuje pracovní povolení a povolení k dlouhodobému pobytu. „Vietnamci pak zůstanou často v područí zprostředkovatelských agentur,“ uvedla Eva Pechová z organizace Člověk v tísni.
