Nástroj k umlčení kritiků

Dvě děti z dětského domova v Novém Jičíně promluvily o tom, že je zástupce ředitelky Michal Pokorný zbil či brutálně uhodil. Kauza se na světlo dostala díky bývalé vychovatelce domova Radmile Lubové, které se děti svěřily, a jejímu manželovi.

Miroslav Luba se totiž spojil s rodiči dětí a doporučil jim, aby si našli advokáta a obrátili se na státní zastupitelství. Na nedobré poměry v domově upozornil Luba také zřizovatele, Moravskoslezský kraj, a ombudsmana. Ten kraji uložil, aby v domově provedl kontrolu. Zřizovatel se věcí příliš nezabýval. Loni na jaře řekla Ivana Jírů z odboru školství Moravskoslezského kraje LN, že si děti nejspíš vymýšlejí. Žádné nepravosti podle ní ani nejsou pravděpodobné, protože v domově jsou „kvalifikovaní pracovníci, kteří prošli psychologickým testem“.

Kauzu vyšetřovala také policie. Odložila ji s tím, že podle soudního znalce děti lžou. Oponentní posudek, který naopak označil svědectví dětí za věrohodné, státní zástupkyně kvůli formálním chybám shodila ze stolu. Lubova advokátka Lucie Koupilová má za to, že svou roli v tom mohl hrát fakt, že zástupce ředitelky domova Pokorný má u policie v Novém Jičíně švagra. Kritika domova se dětem i Lubovým vrátila jako bumerang. Jan Miko, který vypovídal o bití, je stíhán pro křivé svědectví.

Lubovy novojičínská policie vyšetřuje pro podezření z trestného činu pomluvy. Měli se ho dopustit tím, že napsali dopis ombudsmanovi, kraji a o problémech v domově mluvili s médii. Podle policistů sdělovali nepravdivé údaje, které mohly „značnou měrou ohrozit vážnost“ zástupce Pokorného „u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu“.

„Poukázali na týrání v dětském domově, o kterém se dozvěděli. Takovou povinnost má každý občan,“ říká advokátka Koupilová. „Není správné, že si za to vysloužili trestní stíhání.“ Miroslav Luba má za to, že cílem domova je zdeptat kritiky: „Beru to jako akt zastrašování. Vedení domova nejde o to, aby nás odsoudili. Stačí, že nám zkomplikují život. Uvažují asi takto: Něco na ně hodíme a oni se zklidní. Užijí si své, bude je to stát čas a peníze.“ Že se to povedlo, dosvědčuje Lubova advokátka Koupilová. „Jsou v tíživé situaci,“ říká. „Okolí na ně pohlíží s nedůvěrou, musí se uvolňovat z práce na výslechy, platit právní pomoc.“

Šikanózní aplikace práva
Podle vyhlášky je minimální cena za jeden úkon advokáta 1350 korun, za celou dobu zastupování se částka může vyšplhat zhruba k padesáti tisícům korun. Podobné kauzy vedou Ligu lidských práv k názoru, že pomluva nemá být trestný čin. „Paragraf je často zneužíván k umlčení veřejných kritiků. Zvlášť pokud se o nich ví, že jim výdaje na advokáty zkomplikují život, “ říká předseda Ligy Jiří Kopal. „Je to nebezpečné zejména v regionech, kde se snadno může stát, že se mocní proti kritikovi spojí.“

Vedle kauzy Lubových uvádí Kopal další typický příklad. Bývalý zaměstnanec zoologické zahrady ve Dvoře Králové Roman Komeda kritizoval její ředitelku za nekompetentnost. Svůj díl viny měla podle něj mimo jiné na tom, že rozzuřený slon zabil ošetřovatele.

Vina se ředitelce neprokázala, zato Komeda byl stíhám za pomluvu. Soudce sice případ ukončil se slovy, že kritika šéfky není pomluva. Komeda si ale užil své a dodnes splácí peníze za advokáta. Kromě „šikanózní aplikace práva“ vadí Kopalovi i fakt, že stát v takových případech utrácí peníze za zbytečnou práci policistů a státních zástupců.