Lidovky.cz

Palachův čin pro lidi znamenal naději

Česko

  13:59
PRAHA - Čin Jana Palacha, který se přesně před čtyřiceti lety na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy polil hořlavinou a zapálil, znamenal podle předsedy vlády Mirka Topolánka naději nejméně pro jednu generaci lidí. Premiér položil k Palachově pomníku květiny.

Premiér Mirek Topolánek uctil položením květin u pamětní desky památku Jana Palacha. foto: ČTK

Společně s Topolánkem položili květiny k Palachově pomníku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ředitel Národního muzea Micha Lukeš a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček .

"Přestože je mnohdy čin Jana Palacha považován za nesmyslný a krajní, tak v dané chvíli ovlivnil minimálně jednu generaci lidí a jasně prokázal Čechům, Slovákům i směrem ven, že ne všichni se smířili s totalitou," řekl Topolánek novinářům.
Premiér Mirek Topolánek uctil položením květin u pamětní desky památku Jana Palacha.
Předseda vlády dodal, že Palach zapadá do kontextu protikomunistického odboje stejně tak jako bratři Mašínové, kteří při pokusu o emigraci v roce 1953 zastřelili několik příslušníků policie. "Jan Palach pro mě znamená střípek z mozaiky těch všech, kteří se postavili proti zlu, proti totalitě, způsobem, který dnes může vyvolávat spoustu otázek o účelnosti, nicméně tehdy znamenal naději pro jednu nebo dvě generace lidí," uvedl.

Přestože někteří současní školáci považují 40 let staré události téměř za prehistorii, Topolánek si nemyslí, že by se dnešní mládež o tyto události nezajímala. "Každá generace dospělých má pocit, že ta jejich mládež je ta horší, ta méně informovaná. S tím nesouhlasím," poznamenal Topolánek. To ale podle něj neznamená, že by se neměly podporovat informační a osvětové kampaně, které tuto dobu připomínají. Dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Palach chtěl svým činem vyburcovat společnost proti nastupující normalizaci. Zapálil se 16. ledna 1969 před budovou Národního muzea na pražském Václavském náměstí, o tři dny později následkům popálenin podlehl.

Jeho příkladu následovali další lidé, mezi nimi student Jan Zajíc, jenž se upálil na pražském Václavském náměstí 25. února 1969. Skutek mladého studenta historie z ledna 1969 došel naplnění o 20 let později v takzvaném Palachově týdnu, který předznamenal konec totalitního režimu v Československu.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.