„Mladým lidem nelze vyčítat neznalost. Ta je způsobena chybami vzdělávacího systému a je na místě se ptát, co ministerstvo školství a další instituce v uplynulých dvaceti letech udělaly pro zlepšení výuky novodobých dějin,“ řekl Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět ve školách, který organizuje společnost Člověk v tísni.
Podle něj je výuka novodobých dějin nekoncepční, chybí pomůcky i metodické materiály. Část učitelů se dokonce tomuto tématu prý záměrně vyhýbá.
S výukou dějepisu na školách ale není spokojen ani ministr školství Ondřej Liška a připouští, že někteří učitelé skutečně neumějí (o době komunismu u nás) příliš kvalitně učit. „Výuka dějepisu je v mnoha případech nedostatečná a neuspokojivá a je nutné, aby se to změnilo,“ řekl ministr.
Jeho úřad spolu s Výzkumným ústavem pedagogickým připravuje metodický materiál, který má učitelům usnadnit výuku moderních dějin. Hlavně 2. polovinu 20. století. „Učitelům poskytne jasné vodítko pro výuku dějepisu, jak ho rozvinout a propojit s dalšími předměty, jako je třeba občanská výuka a literatura,“ upřesnil Liška.
Přestože není ministr spokojen s výukou dějepisu na školách, nemyslí si, že by byly novodobé dějiny vyučovány neobjektivně. To totiž učitelům vyčítala předsedkyně pražské organizace KSČM Marta Semelová. Tvrdila, že učitelé říkají dětem ve škole o období komunismu polopravdy a lži a že v mladých lidech vzbuzují antikomunismus. Nelíbí se jí ani, že si školy zvou na přednášky pamětníky z řad Konfederace politických vězňů a používají k výuce materiály od Ústavu pro studium totalitních režimů či právě Člověka v tísni.
Podle Ondřeje Lišky to byla ale právě doba komunismu, kdy byla výuka dějepisu neobjektivní. „Za vlády komunistického režimu učitelé prznili výuku o historii,“ řekl.
Podle něj je výuka novodobých dějin nekoncepční, chybí pomůcky i metodické materiály. Část učitelů se dokonce tomuto tématu prý záměrně vyhýbá.
S výukou dějepisu na školách ale není spokojen ani ministr školství Ondřej Liška a připouští, že někteří učitelé skutečně neumějí (o době komunismu u nás) příliš kvalitně učit. „Výuka dějepisu je v mnoha případech nedostatečná a neuspokojivá a je nutné, aby se to změnilo,“ řekl ministr.
Jeho úřad spolu s Výzkumným ústavem pedagogickým připravuje metodický materiál, který má učitelům usnadnit výuku moderních dějin. Hlavně 2. polovinu 20. století. „Učitelům poskytne jasné vodítko pro výuku dějepisu, jak ho rozvinout a propojit s dalšími předměty, jako je třeba občanská výuka a literatura,“ upřesnil Liška.
Přestože není ministr spokojen s výukou dějepisu na školách, nemyslí si, že by byly novodobé dějiny vyučovány neobjektivně. To totiž učitelům vyčítala předsedkyně pražské organizace KSČM Marta Semelová. Tvrdila, že učitelé říkají dětem ve škole o období komunismu polopravdy a lži a že v mladých lidech vzbuzují antikomunismus. Nelíbí se jí ani, že si školy zvou na přednášky pamětníky z řad Konfederace politických vězňů a používají k výuce materiály od Ústavu pro studium totalitních režimů či právě Člověka v tísni.
Podle Ondřeje Lišky to byla ale právě doba komunismu, kdy byla výuka dějepisu neobjektivní. „Za vlády komunistického režimu učitelé prznili výuku o historii,“ řekl.