Nepřípustnost trestu smrti je zakotvena v Listině základních práv a svobod, zákaz trestu vyplývá i z mezinárodních právních závazků České republiky.Poslední poprava se na území České republiky odehrála skoro na den přesně před 20 lety.
Při loňském průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se pro trest smrti vyslovilo 62 procent dotázaných, od roku 2000 se podpora poprav podle výzkumů pohybuje kolem šedesátiprocentní hranice. Předtím byla vyšší, v letech 1992 a 1994 se pro absolutní trest vyslovilo 76 procent oslovených lidí. Postupem času zároveň podle výzkumů CVVM přibývá lidí, kteří si myslí, že by trest smrti v Česku být neměl. Zatímco v roce 1994 se proti němu vyslovilo 12 procent dotázaných, loni to bylo již 32 procent respondentů.
Návrhy na znovuzavedení trestu smrti v minulých letech odmítli autoři nového trestního zákoníku. "Nad trestem smrti jsme nikdy neuvažovali. Myslím si, že u nás byla tato otázka jednoznačně vyřešena, a myslím si, že byla vyřešena správně," řekl v říjnu 2007 vedoucí týmu, který je pod normou podepsaný, soudce Nejvyššího soudu v Brně Pavel Šámal.
Oko za oko
Podle posledního výzkumu CVVM jsou pro trest smrti častěji potenciální voliči KSČM, lidé, kteří by se voleb neúčastnili, a dotázaní se špatnou životní úrovní. V roce 2005 absolutní trest podporovali spíše muži a lidé, kteří patří mezi voliče KSČM či ČSSD. Naopak nižší podporu měl tehdy trest smrti u lidí ve věku do 30 let, vysokoškolsky vzdělaných a příznivců KDU-ČSL.
Jako důvody pro zavedení trestu smrti lidé v roce 2005 podle CVVM nejčastěji uváděli, že jde o adekvátní a spravedlivý trest za těžké zločiny, že by plnil výstražnou roli nebo že by měla platit zásada oko za oko. Někteří ze zastánců absolutního trestu si také mysleli, že by zabránil zločincům opakovat trestné činy, vedl by ke snížení kriminality a těžcí zločinci by "zbytečně nezabírali místo ve věznicích". Naopak odpůrci trestu tehdy podle CVVM například poukazovali na možnost justičního omylu nebo zastávali názor, že nikdo nemá právo zabíjet.
Lidé, kteří se staví proti trestu smrti, často také argumentují tím, že přísnější tresty nemusí znamenat nižší kriminalitu. "Žádné seriózní kriminologické průzkumy neprokázaly, že existence absolutního trestu odstrašuje potenciální vrahy více než možnost dlouholetého věznění," uvedl politolog a analytik CVVM Daniel Kunštát ve svém článku z roku 2005. Řada studií naopak podle něho potvrzuje, že zločince odrazuje od páchání trestné činnosti spíše jistota dopadení než přísnost možného trestu.
Podobně se nedávno vyslovil i právník Josef Lžičař. Historie ukazuje, že když existoval trest smrti za krádež, tak lidé stejně kradli, uvedl.Organizace Amnesty International (AI), která sleduje dodržování lidských práv, již dříve uvedla, že odborné studie OSN prokázaly, že nejvyšší trest nemá větší preventivní dopad na míru kriminality než hrozba doživotního vězení.
Mezi zastánce trestu smrti se v Česku řadí například nacionalistická Národní strana či krajně pravicová Dělnická strana. Mezi odpůrce patří celosvětově organizace, které se zabývají ochranou lidský práv. V roce 2006 AI napočítala 1591 poprav v 25 státech světa, skutečná čísla ale prý mohla být mnohem vyšší. Nejvíce poprav je podle AI dlouhodobě v Číně.
Československo přejalo v roce 1918 ustanovení o trestu smrti z rakouského právního řádu. Absolutní trest pak zrušilo 2. května 1990 Federální shromáždění bývalého Československa (ČSFR). V letech 1918 až 1989, bez období německé okupace, bylo v Československu popraveno 1217 lidí. Nejvíce poprav bylo po druhé světové válce - v letech 1945 až 1948 bylo kvůli válečným zločinům popraveno 730 lidí. Z politických důvodů pak bylo mezi lety 1948 až 1989 popraveno 230 lidí. Posledním popraveným na území Československa byl 8. června 1989 trojnásobný vrah Štefan Svitek, trest byl vykonán v Bratislavě. Začátkem února toho roku byl popraven poslední člověk na území Česka. Byl jím Vladimír Lulek, který v roce 1986 zavraždil 36 ranami nožem svoji manželku, její tři děti a svou dceru.