Kdyby chtěl brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) udělat gesto podle vzoru svého stranického kolegy hejtmana Michala Haška, musel by v rozpočtu najít zhruba třicet milionů korun. Takový je totiž předběžný odhad výnosu z regulačních poplatků ve dvou městských nemocnicích a v poliklinikách.
Tam by ale situace byla ještě složitější, protože část prostor tam mají pronajatou soukromí lékaři a ty představitelé města nemohou ovlivňovat. Již nyní například v přízemí polikliniky Zahradníkova stojí automaty určené jen pro část ordinací. Podobně je na tom i Centrum dětských odborných zdravotnických služeb v Bílém domě.
Peníze nejsou. Ve hře by byly desítky milionů
„Zatím jsme nenašli v rozpočtu položku, z níž bychom to mohli zdravotnickým zařízením nahradit. A to bychom museli, protože nemocnice a polikliniky s příjmy z poplatků počítají. Kdyby je neměly, dostaly by se do deficitu a do problémů,“ zdůvodnil náměstek primátora pro zdravotnictví Daniel Rychnovský, proč není „rušení“ poplatků v Brně na programu dne.
Chybějící peníze by například mohly zkomplikovat provoz Nemocnice Milosrdných bratří. „Vloni jsme získali díky poplatkům 9,8 milionu korun. Peníze jsme vrátili do rozpočtu nemocnice a pomohly nám mimo jiné k úhradě vyšších cen energií,“ sdělil mluvčí této městské nemocnice Pavel Gejdoš. Podobné je to i v Úrazové nemocnici, která Brnu patří od ledna. „Podle odhadu bychom museli za její nemocné hradit nejméně deset milionů,“ dodal Rychnovský.
Ani tak není suma definitivní. Otázkou je, zda se kraj rozhodne platit například i poplatky na lékařské pohotovosti. Její zajištění podle Ústavního soudu náleží kraji, který přispívá tomu, kdo službu vykonává. Jen dětská pohotovost by stála ročně další dva miliony Pro děti pohotovostní službu zajišťuje Fakultní nemocnice Brno, v jejíž dětské nemocnici malé pacienty ošetřují mimo pracovní dobu a o svátcích. „Každý měsíc se tu v průměru vystřídá okolo 1800 malých pacientů, na něž se vztahuje devadesátikorunový regulační poplatek. Měsíčně tak jde celkem asi o 170 tisíc korun,“ uvedla mluvčí nemocnice Anna Nesvadbová. O tom, že by však vedení kraje o něčem podobném uvažovalo, ale nic neví. „Žádná podobná jednání s námi neproběhla,“ ujistila.
V moravské metropoli v současnosti není žádná nemocnice patřící kraji, kde poplatky zrušili zcela. Nejbližší je malá nemocnice v Tišnově a větší v Ivančicích, jejíž součástí je i lékárna. Kromě privátních zařízení mají nemocní Brňané na výběr jen mezi městskými a státními nemocnicemi. „Devadesát procent lůžkových kapacit v Brně jsou fakultní nemocnice a ústavy, takže pacienti by stejně platili, nedojde-li k nějaké změně zákona,“ připomněl Rychnovský.
Tam by ale situace byla ještě složitější, protože část prostor tam mají pronajatou soukromí lékaři a ty představitelé města nemohou ovlivňovat. Již nyní například v přízemí polikliniky Zahradníkova stojí automaty určené jen pro část ordinací. Podobně je na tom i Centrum dětských odborných zdravotnických služeb v Bílém domě.
Peníze nejsou. Ve hře by byly desítky milionů
„Zatím jsme nenašli v rozpočtu položku, z níž bychom to mohli zdravotnickým zařízením nahradit. A to bychom museli, protože nemocnice a polikliniky s příjmy z poplatků počítají. Kdyby je neměly, dostaly by se do deficitu a do problémů,“ zdůvodnil náměstek primátora pro zdravotnictví Daniel Rychnovský, proč není „rušení“ poplatků v Brně na programu dne.
Chybějící peníze by například mohly zkomplikovat provoz Nemocnice Milosrdných bratří. „Vloni jsme získali díky poplatkům 9,8 milionu korun. Peníze jsme vrátili do rozpočtu nemocnice a pomohly nám mimo jiné k úhradě vyšších cen energií,“ sdělil mluvčí této městské nemocnice Pavel Gejdoš. Podobné je to i v Úrazové nemocnici, která Brnu patří od ledna. „Podle odhadu bychom museli za její nemocné hradit nejméně deset milionů,“ dodal Rychnovský.
Ani tak není suma definitivní. Otázkou je, zda se kraj rozhodne platit například i poplatky na lékařské pohotovosti. Její zajištění podle Ústavního soudu náleží kraji, který přispívá tomu, kdo službu vykonává. Jen dětská pohotovost by stála ročně další dva miliony Pro děti pohotovostní službu zajišťuje Fakultní nemocnice Brno, v jejíž dětské nemocnici malé pacienty ošetřují mimo pracovní dobu a o svátcích. „Každý měsíc se tu v průměru vystřídá okolo 1800 malých pacientů, na něž se vztahuje devadesátikorunový regulační poplatek. Měsíčně tak jde celkem asi o 170 tisíc korun,“ uvedla mluvčí nemocnice Anna Nesvadbová. O tom, že by však vedení kraje o něčem podobném uvažovalo, ale nic neví. „Žádná podobná jednání s námi neproběhla,“ ujistila.
V moravské metropoli v současnosti není žádná nemocnice patřící kraji, kde poplatky zrušili zcela. Nejbližší je malá nemocnice v Tišnově a větší v Ivančicích, jejíž součástí je i lékárna. Kromě privátních zařízení mají nemocní Brňané na výběr jen mezi městskými a státními nemocnicemi. „Devadesát procent lůžkových kapacit v Brně jsou fakultní nemocnice a ústavy, takže pacienti by stejně platili, nedojde-li k nějaké změně zákona,“ připomněl Rychnovský.