Pan Kabát si nebyl jistý, jestli se za ošetření, které podstoupil, vůbec má regulační poplatek ze zákona platit. Čekal tedy, zda jej personál vyzve k zaplacení případně k přijetí daru od kraje. To se ale nestalo, nikdo se ho na nic kolem poplatku zeptal. Až doma si v lékařské zprávě přečetl, že přijal dar od Středočeského kraje.
Aniž by o tom věděl. „Kdybych to četl už v nemocnici, hned bych jim to hodil na hlavu,“ řekl pak doma manželce.
Středočeský kraj tak vydal třicet korun zcela zbytečně. Přitom kraje i nemocnice ujišťují, že přijmout poplatek darem od kraje není povinné a ten, kdo jej chce zaplatit sám, může.
Mluvčí příbramské nemocnice Monika Boušková ubezpečuje, že popsaný případ je výjimečný. „Standardně to tak neprobíhá, personál se pacienta ptá, jestli chce přijmout poplatek od kraje, nebo chce zaplatit sám,“ říká. Boušková nevyloučila, že si zdravotníci svým postupem chtěli ušetřit čas. A dodala, že dané oddělení upozorní, aby si na správný postup dávali větší pozor.
Tato nemocnice sice nevyžaduje na poplatky písemnou darovací smlouvu, i uzavření ústní smlouvy ale má svá pravidla. „Dar není jednostranný úkon. Když obdarovaný nechce dar přijmout, nedošlo k uzavření darovací smlouvy. Pokud nedojde k projevu vůle obdarovaného, úkon je neplatný.
Má třicet korun, které nechtěl, a měl by je vrátit,“ myslí si advokátka Lucie Hladká. Podle právníka Jana Macha by ale mohlo stačit, když pacient dar výslovně neodmítne. „Když ví, že se platit má, a nedomáhá se placení, dá se předpokládat, že s přijetím daru mlčky souhlasí,“ řekl Mach.
Na jiné případy podivně uzavřených darovacích smluv mezi pacienty a krajem při placení poplatku upozornil před několika dny server Aktuálně.cz. V některých jihomoravských krajských lékárnách se podle něj stává, že darovací smlouvy lidé uzavírají i za své příbuzné.
To když vyzvedávají léky na jejich recepty. Pokud s sebou nemají plnou moc, falšují jejich podpisy. „Ředitel nám řekl, že to prostě máme nechat příbuzné podepsat jménem pacienta a hotovo,“ řekla Aktuálně.cz nejmenovaná magistra jedné krajské lékárny.
Pochybnosti o tom, jestli jsou darovací smlouvy mezi krajem a pacientem uzavřeny správně, by teoreticky mohly mít pro lidi závažné důsledky. Podle platných zákonů by kraje mohly peníze vydané na základě neplatných smluv chtít zpátky, a to dva až tři roky nazpět. To, že by kraje tyto peníze skutečně vymáhaly, ovšem není pravděpodobné.
Aniž by o tom věděl. „Kdybych to četl už v nemocnici, hned bych jim to hodil na hlavu,“ řekl pak doma manželce.
Středočeský kraj tak vydal třicet korun zcela zbytečně. Přitom kraje i nemocnice ujišťují, že přijmout poplatek darem od kraje není povinné a ten, kdo jej chce zaplatit sám, může.
Mluvčí příbramské nemocnice Monika Boušková ubezpečuje, že popsaný případ je výjimečný. „Standardně to tak neprobíhá, personál se pacienta ptá, jestli chce přijmout poplatek od kraje, nebo chce zaplatit sám,“ říká. Boušková nevyloučila, že si zdravotníci svým postupem chtěli ušetřit čas. A dodala, že dané oddělení upozorní, aby si na správný postup dávali větší pozor.
Tato nemocnice sice nevyžaduje na poplatky písemnou darovací smlouvu, i uzavření ústní smlouvy ale má svá pravidla. „Dar není jednostranný úkon. Když obdarovaný nechce dar přijmout, nedošlo k uzavření darovací smlouvy. Pokud nedojde k projevu vůle obdarovaného, úkon je neplatný.
Má třicet korun, které nechtěl, a měl by je vrátit,“ myslí si advokátka Lucie Hladká. Podle právníka Jana Macha by ale mohlo stačit, když pacient dar výslovně neodmítne. „Když ví, že se platit má, a nedomáhá se placení, dá se předpokládat, že s přijetím daru mlčky souhlasí,“ řekl Mach.
Na jiné případy podivně uzavřených darovacích smluv mezi pacienty a krajem při placení poplatku upozornil před několika dny server Aktuálně.cz. V některých jihomoravských krajských lékárnách se podle něj stává, že darovací smlouvy lidé uzavírají i za své příbuzné.
To když vyzvedávají léky na jejich recepty. Pokud s sebou nemají plnou moc, falšují jejich podpisy. „Ředitel nám řekl, že to prostě máme nechat příbuzné podepsat jménem pacienta a hotovo,“ řekla Aktuálně.cz nejmenovaná magistra jedné krajské lékárny.
Pochybnosti o tom, jestli jsou darovací smlouvy mezi krajem a pacientem uzavřeny správně, by teoreticky mohly mít pro lidi závažné důsledky. Podle platných zákonů by kraje mohly peníze vydané na základě neplatných smluv chtít zpátky, a to dva až tři roky nazpět. To, že by kraje tyto peníze skutečně vymáhaly, ovšem není pravděpodobné.
