Jako celorepublikový největší problém vidí studenti politickou reprezentaci a nezaměstnanost. A na globální úrovni považují za nejzávažnější války, konflikty, nemoci a globální oteplování.
Ukázal to alespoň průzkum společnosti Člověk v tísni pro projekt Jeden svět ve školách, ve kterém odpovídalo tisíc žáků středních škol po celém Česku.
Přestože soužití s romskou menšinou uvedlo jako největší lokální problém devatenáct procent středoškoláků, rasismus a xenofobie se se čtyřmi procenty umístily až na konci pomyslného žebříčku. "To, že říkají, že je soužití s romskou menšinou problém, nutně neznamená, že jsou xenofobní a že by to byli rasisti. Cítí to pouze jako problém," vysvětlil ředitel projektu Jeden svět na školách Karel Strachota.
Velké rozdíly jsou i ve vnímání "problémů" studentů jednotlivých typů škol. Špatné soužití s romskou menšinou považují za nejproblematičtější studenti učilišť (48%), stejně jako drogy (44%) a špatné mezilidské vztahy (40%), gymnazisty nejvíce "trápí" nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití (53%), až pak soužití s romskou menšinou (41%) a poté dopravní situace (38%).
Právě nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití uvedlo celkem 47 procent studentů za hlavní problém. Podle Strachoty to není ničím neobvyklým. V menších městech se s touto stížností mladých lidí setkávají pravidelně.
Průzkum také ukázal, že studenti většinou nevěří, že jsou schopni něco ovlivnit při řešení problémů. A to ať na lokální, nebo globální úrovni. "Je ale zajímavé, že se jejich přesvědčení o vlastní schopnosti něco změnit nezmenšuje s rostoucí globálností problémů. Dokonce se ukazuje, že studenti nejsilněji věří v možnost, že jsou schopni něco ovlivnit, u problémů celosvětových," dodal Karel Strachota.
Ukázal to alespoň průzkum společnosti Člověk v tísni pro projekt Jeden svět ve školách, ve kterém odpovídalo tisíc žáků středních škol po celém Česku.
Přestože soužití s romskou menšinou uvedlo jako největší lokální problém devatenáct procent středoškoláků, rasismus a xenofobie se se čtyřmi procenty umístily až na konci pomyslného žebříčku. "To, že říkají, že je soužití s romskou menšinou problém, nutně neznamená, že jsou xenofobní a že by to byli rasisti. Cítí to pouze jako problém," vysvětlil ředitel projektu Jeden svět na školách Karel Strachota.
Velké rozdíly jsou i ve vnímání "problémů" studentů jednotlivých typů škol. Špatné soužití s romskou menšinou považují za nejproblematičtější studenti učilišť (48%), stejně jako drogy (44%) a špatné mezilidské vztahy (40%), gymnazisty nejvíce "trápí" nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití (53%), až pak soužití s romskou menšinou (41%) a poté dopravní situace (38%).
Právě nedostatek příležitostí ke kulturnímu vyžití uvedlo celkem 47 procent studentů za hlavní problém. Podle Strachoty to není ničím neobvyklým. V menších městech se s touto stížností mladých lidí setkávají pravidelně.
Průzkum také ukázal, že studenti většinou nevěří, že jsou schopni něco ovlivnit při řešení problémů. A to ať na lokální, nebo globální úrovni. "Je ale zajímavé, že se jejich přesvědčení o vlastní schopnosti něco změnit nezmenšuje s rostoucí globálností problémů. Dokonce se ukazuje, že studenti nejsilněji věří v možnost, že jsou schopni něco ovlivnit, u problémů celosvětových," dodal Karel Strachota.
