Současná oprava Karlova mostu je v mnoha ohledech sporná. K takovému závěru dospěl v minulém týdnu odborný workshop Národního památkového ústavu (NPÚ) a památkové inspekce ministerstva kultury. Památkáři varují, že pokud se most při druhé etapě rekonstrukce nezačne opravovat jiným způsobem, může dojít k poškození mostních oblouků. Ty jsou považovány za nejcennější části slavné gotické památky.
Památkáři proto nyní vyzvali pražský magistrát, aby hlavní město otevřelo při Karlově mostě kamenickou huť. Ta by se podle nich měla podílet na probíhající opravě a po jejím skončení by průběžně obnovovala jednotlivé kameny podle potřeby. Taková huť při Karlově mostě pracovala až do druhé poloviny minulého století.
„Zatím naštěstí nedošlo k zásadnímu poškození Karlova mostu, ale je to vzhledem k tomu, že se opravuje mostovka a parapety, jejichž vzhled je výsledkem přestaveb v 19. a 20. století. Poškození by však mohlo nastat v případě, že by se stejným způsobem pokračovalo i na nejcennějších partiích mostu,“ uvedla v tiskovém prohlášení nová generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.
Hlavní město huť skutečně otevře, termín ale zatím nezná. „Na Kampě budou jeden či dva kameníci, bude to spíš taková kamenická dílna. Takový požadavek padl už dávno. Rozhodně ale do probíhající opravy tato kamenická dílna nezasáhne, otevřeme ji až po kompletním skončení rekonstrukce,“ vysvětlil ředitel památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek.
Generální rekonstrukce však skončí nejdříve za sedm let. Jiné odhady hovoří dokonce o roku 2018 nebo 2020. Tak dlouho ale město možná čekat nebude.
Ředitel odboru městského investora Jiří Toman připouští, že huť bude na Kampě založena podstatně dříve. Až firma SMP CZ ukončí v roce 2010 první etapu rekonstrukce, vypíše město výběrové řízení na zhotovitele druhé etapy. „To je šance pro otevření malé kamenické huti. Tam se mohou uplatnit restaurátoři, kameníci, zatímco nyní je součástí opravy i pokládání hydroizolace,“ podotkl Toman.
Podle památkářů z NPÚ je to pozdě. „Problém nízké kvality kamenických prací lze těžko řešit jinak než zásadní změnou přístupu investora a případnou výměnou kamenické firmy. Změna by měla nastat okamžitě,“ uvedla Goryczková. Kněžínka to rozčílilo. „To je hodně amatérský přístup, co to jako je – měnit firmu? Ta nízká kvalita není pravda, ta firma je to nejlepší, co je momentálně na trhu. Prostě zábradlí opravuje novodobými postupy, to je celé,“ řekl Kněžínek. Podle Tomana teoreticky lze jakoukoliv firmu vyměnit. Město by ale riskovalo soudní spor ohledně ušlého zisku a poklesu referencí.
Památkáři proto nyní vyzvali pražský magistrát, aby hlavní město otevřelo při Karlově mostě kamenickou huť. Ta by se podle nich měla podílet na probíhající opravě a po jejím skončení by průběžně obnovovala jednotlivé kameny podle potřeby. Taková huť při Karlově mostě pracovala až do druhé poloviny minulého století.
„Zatím naštěstí nedošlo k zásadnímu poškození Karlova mostu, ale je to vzhledem k tomu, že se opravuje mostovka a parapety, jejichž vzhled je výsledkem přestaveb v 19. a 20. století. Poškození by však mohlo nastat v případě, že by se stejným způsobem pokračovalo i na nejcennějších partiích mostu,“ uvedla v tiskovém prohlášení nová generální ředitelka NPÚ Naděžda Goryczková.
Hlavní město huť skutečně otevře, termín ale zatím nezná. „Na Kampě budou jeden či dva kameníci, bude to spíš taková kamenická dílna. Takový požadavek padl už dávno. Rozhodně ale do probíhající opravy tato kamenická dílna nezasáhne, otevřeme ji až po kompletním skončení rekonstrukce,“ vysvětlil ředitel památkového odboru magistrátu Jan Kněžínek.
Generální rekonstrukce však skončí nejdříve za sedm let. Jiné odhady hovoří dokonce o roku 2018 nebo 2020. Tak dlouho ale město možná čekat nebude.
Ředitel odboru městského investora Jiří Toman připouští, že huť bude na Kampě založena podstatně dříve. Až firma SMP CZ ukončí v roce 2010 první etapu rekonstrukce, vypíše město výběrové řízení na zhotovitele druhé etapy. „To je šance pro otevření malé kamenické huti. Tam se mohou uplatnit restaurátoři, kameníci, zatímco nyní je součástí opravy i pokládání hydroizolace,“ podotkl Toman.
Podle památkářů z NPÚ je to pozdě. „Problém nízké kvality kamenických prací lze těžko řešit jinak než zásadní změnou přístupu investora a případnou výměnou kamenické firmy. Změna by měla nastat okamžitě,“ uvedla Goryczková. Kněžínka to rozčílilo. „To je hodně amatérský přístup, co to jako je – měnit firmu? Ta nízká kvalita není pravda, ta firma je to nejlepší, co je momentálně na trhu. Prostě zábradlí opravuje novodobými postupy, to je celé,“ řekl Kněžínek. Podle Tomana teoreticky lze jakoukoliv firmu vyměnit. Město by ale riskovalo soudní spor ohledně ušlého zisku a poklesu referencí.
