Zaměstnanecké pojišťovny soudí, že by stačilo až od ledna 2010. Do té doby prý jsou schopny udržet vyrovnanou bilanci i ze současných příjmů.
Ministerstvo zdravotnictví chce protikrizovým plánem zvládnout letošní propad ve výběru zdravotního pojištění. Jen v prvním měsíci roku činil oproti plánům 15 procent. Podle odhadů zdravotních pojišťoven by výpadek jejich příjmu za celý rok mohl činit osm miliard korun. Zdravotnictví má na rok 240 miliard.
Stropy se měnit nebudou
I přes propad v příjmech je údajně zatím finanční situace zdravotnictví stabilizovaná. Regulační poplatky pomohly pojišťovnám vytvořit rezervy, takže nemusely omezit péči. "Můžeme jen děkovat předchozímu ministru (Tomáši Julínkovi) za to, že vytvořil jakýsi rezervní fond, letos by pojišťovny neměly být v takový problémech," řekla novinářům Filipiová.
Ministerstvo počítá v protikrizovém balíčku od dubna s růstem plateb státu za děti, důchodce a nezaměstnané z měsíčních 677 na 731 korun, v souhrnu to je do konce roku 2010 nárůst 7,8 miliardy. Plán původně počítal se zrušením stropů, nad které se už neplatí zdravotní pojištění, ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) ale řekl, že stropy se měnit nebudou.
Přesunem peněz z provozních fondů pojišťoven chce ministerstvo získat na léčení letos a příští rok 2,9 miliardy.
Kubek: Stát je plátce i dlužník
"Zvýšení platby státu za pojištěnce považujeme za opatření s jednoznačně pozitivním dopadem. Vezmeme-li v úvahu růst výdajů na zdravotní péči od doby zafixování této platby, musíme konstatovat, že plánované navýšení je sice nižší, než by odpovídalo indexu růstu výdajů v předchozích letech, ale na druhou stranu jsme si vědomi, že uvedená částka je limitována možnostmi státního rozpočtu," řekl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.
"My se domníváme na základě analýz, že by nemuselo být zvýšení za státem placené pojištěnce od 1. července, ale mohlo by být až od 1. ledna 2010. Myslím, že i to by pojišťovny ustály," řekl viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera.
Prezident ČLK Milan Kubek řekl, že stát jako největší plátce pojistného je i "největším dlužníkem". Platí pojistné za děti, důchodce a nezaměstnané, což je 58 procent obyvatel, kteří čerpají 80 procent peněz na zdravotní péči, přitom příspěvek státu za ně netvoří ani 23 procent příjmu pojišťoven, vysvětlil.
"Při zvyšování peněz pro zdravotní pojištění má paní ministryně plnou podporu stavovské organizace," řekl Kubek. Co se týká omezení režijních nákladů zdravotních pojišťoven, to je podle něj spíše krok symbolický než ekonomický, protože režijní náklady nejsou rozhodující. Je to podle něj ale dobrý signál, že když "do lodi teče voda, musejí k pumpám všichni", a musejí se ukrovnit i zdravotní pojišťovny. Totéž se podle Kubka týká peněz z fondu prevence, které podle něho moc nefungují a místo prevence jde jen o marketing zdravotních pojišťoven, které se snaží jedna druhé přetahovat klienty.
Podle dostupných informací by zvýšení plateb za děti, důchodce a nezaměstnané muselo být změnou zákona, protože změnou zákona o veřejném zdravotním pojištění stát před dvěma roky tyto platby zmrazil. Návrh by tedy museli schválit zákonodárci a podepsat prezident republiky.
Co se týká omezení provozních fondů pojišťoven, stačí možná jen změnit vyhlášku o fondovém hospodaření, která je přílohou zákona o zdravotních pojišťovnách.