"Poškozené stromy jsou po celé ploše parku. Těžba ničila několikacentimetrové stromky, tedy ty nejcitlivější," řekla deníku Mladá fronta Dnes (MfD) Magda Jonášová z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Patří mezi osm vědců z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích či Botanického ústavu Akademie věd, kteří novou studii o parku vytvořili.
Vědci tvrdí, že těžbou v lesích se nenávratně poškodila půda a odplavila se její povrchová vrstva se živinami. Na holinách kvůli tomu vyhyne mnoho druhů půdních živočichů a hub, které jsou důležité pro dobré fungování lesa. "Lesníci nyní na plochách, kterých se těžba negativně dotkla, musí vysazovat nové stromky. Ty však už nebudou tak kvalitní, odolné a v dospělosti budou dříve napadeny kůrovcem," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Správa parku podle MfD uznává, že v minulosti se dřevo netěžilo zrovna nejšetrněji. Zároveň tvrdí, že dnes už je každá část lesa posuzována samostatně a je vybírán takový způsob péče, který takové škody nepůsobí.
"Tam, kde se těžilo a vyklízelo dřevo třeba vlečením za traktorem, tak příroda poškozena tehdy byla. Dnes už máme mnohem citlivější technologie, které jsou ale také dražší a náročnější," uvedl ředitel šumavského parku František Krejčí. Například při zpracování polámaného dřeva po orkánu Kyrill používali těžaři k přetahování kmenů speciální lanovky.
Vědcům se také podařilo ve zbytcích šumavských pralesů, kterým se drsná těžba vyhnula, objevit i padesátku dosud nepopsaných druhů malých půdních živočichů.
