Lidovky.cz

'Cigáni, uhořte!' volal mladík

Česko

  22:27
VÍTKOV - Je pondělní podvečer, krátce před šestou. Z ohořelého torza domku na kraji severomoravského Vítkova vychází muž v montérkách a kostkované košili. Umyje si ruce v plechovém sudu s vodou. „Hledám nějaké osobní věci. Ve skříni jsem našel aspoň holení. Takhle nemůžu mezi lidi,“ ukazuje omluvně na strništěm zarostlou tvář.

Chlapec pozoruje práci hasičů u rodinného domu ve Vítkově foto: ČTK

Václav M. je jeden z osmi lidí, kteří se v sobotu v noci stali terčem útoků zápalnými lahvemi. Jeho ani ne dvouletá vnučka leží s těžkými popáleninami v ostravské nemocnici v kritickém stavu. V nemocnici je také jeho dcera a její druh. Václav M., jeho manželka a další tři vnučky z útoku vyvázli bez zranění.

„Kolem jedenácté večer přiběhla manželka a volala: Hoříme, někdo sem něco hodil,“ vzpomíná. „Jediná z celé rodiny byla vzhůru, koukala na televizi.“ Děda chtěl natočit vodu a hasit. Voda ale netekla. „To se ještě nikdy nestalo. Někdo ji musel zavřít, uzávěr je venku na ulici, volně přístupný,“ říká.

Mezitím k troskám domu přichází také jeho manželka Vlasta M. se třemi vnučkami a nejmladším, osmnáctiletým, synem. Ten v době požáru nebyl doma. „Přinesla jsem kočce něco k jídlu“, otáčí se k rezavo bílému zvířeti. „Je tu zvyklá. Ale asi si ji vezmem s sebou,“ říká. Rodina se totiž pomalu zabydluje v místní ubytovně, kterou jí poskytlo město. Oblečení a peřiny daroval Červený kříž.

Hasiči odklízejí trosky z rodinného domu ve Vítkově na Opavsku.

Vlasta M. se přidává k vyprávění manžela o děsivé sobotní noci. „Vyběhla jsem ven. Viděla jsem odjíždět černé nebo tmavomodré auto. Mladík na místě spolujezdce stál vykloněný ze dveří, držel se střechy a volal: Cigáni, uhořte,“ vzpomíná.

V místnosti, kde spala dcera s druhem a čtyřmi dcerami, se mezitím rozpoutalo peklo. Tři dívky mezi deseti a pěti roky vyběhly ven. Postel, kde spali jejich rodiče s nejmladší holčičkou, hořela. „Dcera s Natalkou v náručí vyběhla ven. Na cestě z ní strhávala hořící tričko. Malá na tom byla tak zle, že ani nebrečela,“ vypráví babička a pokračuje: „Dcera s ní běžela rovnou do nemocnice, která je naproti přes ulici.“

V neděli se byla Vlasta podívat v nemocnici za dcerou a vnučkou. „Malá je v kritickém stavu. Lékař říkal, že udělali, co mohli. Teď už prý záleží jen na přírodě. Je celá ofáčovaná, máme se prý připravit na nejhorší,“ dívá se Vlasta M. do země. „Doktor říkal, že bychom se na ni teď ani nedokázali podívat. Nemá prý ani rty.“

Místní obyvatelé pozorují práci hasičů u domu ve Vítkově na Opavsku, kam neznámí pachatelé vhodili v noci na zápalné láhve. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi dvouleté dítě.

Z trosek domu vychází osmnáctiletý Václav v bílé kšiltovce a nese to, kvůli čemu se rodina vrátila. Jen mírně ohořelý balíček fotek. „Je tam Natalka?“ ptá se babička nedočkavě. Pak si podávají z ruky do ruky dva obrázky holčičky, která má mít v červnu druhé narozeniny. „Tady je s mámou,“ ukazuje babička pyšně. „Tady s lahví.“ Jen nejmladší sestra se prohlížení neúčastní. „Já se radši ani nebudu dívat,“ říká. Pak starší sestře šeptá o hrozném zážitku, když viděla na sestřičce hořet tričko.

„Nikomu nedlužím, nevím, že bych měl nepřátele“
Proč si žháři vybrali zrovna je, nikdo z rodiny netuší. Policie se ptala, zda se jim nemohl někdo mstít. „Nevím kdo a proč. Nikomu nedlužím, nevím o tom, že bych měl nějaké nepřátele,“ říká Václav. Jeho manželka dodává: „Měli nás raději postřílet. Jestli proti nám někdo něco má, proč nám prostě nerozbil hubu. Ale upálit dítě? Když teď v televizi vidí, jak na tom ta malá holčička je, nemůže přece klidně spát. Já tedy spát nemohu.“
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.