Informaci přinesl server Aktuálně.cz. Server uvedl, že si prokurátorčin obhájce také stěžuje na podjatost senátu Nejvyššího soudu (NS), který rozhodoval o jejím dovolání. Brožová-Polednová již dříve u NS požadovala, aby senát změnil.
Důvodem bylo jeho dřívější rozhodnutí v její kauze. Předseda Petr Hrachovec s kolegy totiž loni v červnu nařídil pokračovat v procesu, přestože jej předtím vrchní soud zastavil kvůli promlčení činu. Uvedl, že podobný čin promlčet nelze.
Prokurátorku poslal na šest let do vězení pravomocným rozsudkem pražský vrchní soud počátkem září loňského roku. Snížil tak osmiletý trest prvoinstančního městského soudu. Koncem února pak soudy definitivně zamítly žádost Brožové-Polednové o odklad trestu, který požadovala s odkazem na svoji praktickou slepotu. Rozhodly, že je schopná do vězení nastoupit.
Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
