Uvedl to Ústavní soud (ÚS) v důležitém sjednocujícím plenárním stanovisku, o němž informoval mluvčí ÚS Michal Spáčil.
Soud nijak nepředjímá výši náhrad. Stanovisko se týká jen případů, v nichž už majitelé podali žalobu proti státu. Stanovisko podle Spáčila také dopadá jen na období před vydáním klíčového nálezu ÚS ohledně regulovaného nájemného v roce 2005. Tímto nálezem získali majitelé domů možnost zažalovat nájemníka u soudu o jednostranné zvýšení nájemného.
Představitelé majitelů domů dnešní rozhodnutí ÚS přivítali. "Je to jen o dodržování lidských práv a ústavy," řekl předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček. Klíčové však podle něj bude rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Odškodnění se u něj za regulaci nájemného domáhá až 4800 tuzemských majitelů domů. Místopředseda Sdružení nájemníků ČR naopak vyzdvihl, že soudci musí podle ÚS posuzovat každý případ jen v souvislosti s jeho konkrétní historií. "Není to žádné plošné rozhodnutí," řekl.
Dlouhodobá nečinnost zákonodárců, kteří nepřijali odpovídající zákonnou úpravu, podle ústavních soudců omezila vlastnické právo majitelů domů s regulovaným nájemným. Na tento problém podle ÚS nedopadá zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnost je totiž spíše politická.
Připadá však v úvahu náhrada za omezení vlastnického práva. Soudci upozornili, že nárok na náhradu nemusejí mít všichni majitelé a že výše náhrady nemusí být identická s rozdílem mezi obvyklým a regulovaným nájemným. Celé obsáhlé a složité stanovisko je k dispozici na webových stránkách soudu.
Ve stejném stanovisku ústavní soudci také uvedli, že soudy mohou na návrh majitele domu jednostranně zvýšit nájemné jen za období od podání žaloby do 1. ledna 2007, kdy vystoupila v platnost nová právní úprava. Z některých starších nálezů Ústavního soudu přitom vyplývalo, že soudy mohou počáteční hranici prolomit a stanovit zvýšené nájemné zpětně.
Návrh na zaujetí sjednocujícího stanoviska předložil plénu, tedy sboru všech soudců, jeden ze senátů ÚS. Soudci nebyli jednotní. Místopředseda Pavel Holländer a další čtyři soudci uplatnili odlišná stanoviska. S částečnými výhradami stanovisko podpořily místopředsedkyně Eliška Wagnerová a soudkyně Ivana Janů.
Součástí stanoviska je apel na zákonodárce, aby problematiku deregulace nájemného systémově vyřešili na úrovni zákona. Čeští zákonodárci by si prý měli vzít příklad z Polska.
Stanovisko pléna je závazné pro všechny senáty Ústavního soudu, které rozhodují o konkrétních žalobách majitelů domů a dosud se jejich postoje někdy různily. Poprvé bude senát stanovisko aplikovat už v úterý při rozhodování o jednom z případů.
