Co si myslíte o projektu Východního partnerství a jak ho hodnotíte?
Je to určitě pozitivní věc. Ta iniciativa ukazuje, že Evropská unie Bělorusko neignoruje. Projekt Východního partnerství by mohl pomoci posílit vztahy s EU a zároveň by šlo využít těchto vztahů s unií při kontaktech s Ruskem. Zatím ale vnímáme celou tu myšlenku jen jako provolání o určitých budoucích krocích. Je to takové otevřené okno do Evropy. Musí ale proběhnout i ty konkrétní kroky, které by Bělorusko posunuly více na západ. Na druhou stranu máme pochybnosti o tom, zda běloruská oficiální místa budou vůbec schopna toho využívat a splnit základní požadavky EU.
Co od tohoto nového projektu očekáváte?
Doufáme, že vláda bude Evropskou unií donucena plnit určitá kritéria a že běloruští státní úředníci pochopí, že spolupráce se sedmadvacítkou je pozitivní. Když bude totiž běloruský kabinet spolupracovat s unií, budou více vidět, takže bude i větší možnost kontrolovat jejich práci. Zjednoduší to ale i práci proevropským politickým stranám v Bělorusku. Když totiž budou nějaké konkrétní výsledky práce mezi EU a Běloruskem, budeme moci lépe komunikovat s obyčejnými lidmi. Budeme jim moci říci, že vláda lže, když říká, že nás nikdo na západě nechce, že naši bratři jsou jenom v Rusku.
Myslíte si, že bude běloruská vláda schopná a ochotná spolupracovat s Evropskou unií?
Pokud jde o oblast posílení ekonomické spolupráce a budoucí zóny volného obchodu a energetické spolupráce, tam určitě vláda bude chtít spolupracovat. Ohledně good governance – dobré veřejné správy a tématu posouvání se k občanské společnosti, tak tam příliš ne.
Pozitivní je ale to, že v současné situaci, kdy se skoro hroutí běloruská ekonomika, tak je pro vládu strašně nevýhodné pořád hrát na tu kartu, že západ je nepřítel. Tento fakt je dost motivuje ke spolupráci s unií.
Já si uvědomuji, že současná situace občanské společnosti a demokratických opozičních sil v Bělorusku je dost tristní, ale musíme zůstat pozitivní. Nemůžeme už jen kritizovat vládu, že dělá všechno špatně, musíme nabízet i nějakou pozitivní alternativu. My prostě říkáme, že podporujeme vládu v její tendenci spolupracovat s Evropskou unií, ale dodáváme, že je nutné dělat víc. A chceme, aby dělali víc.
To je názor jen vaší části opozice, nebo běloruských opozičníků?
Pravdou je, že je v opozici hodně lidí, kteří chtějí všechno a hned a neuvědomují si, že takto to nejde, protože nemají dostatek ani zdrojů ani prostředků jak toho docílit. Já jsem přesvědčený, že posilování spolupráce s Evropskou unií nám otevírá nové možnosti práce s obyčejnými lidmi, kteří jsou nejdůležitější. Kdyby tady byla ta alternativa, že máme kapacity, že zítra vyjdeme do ulic a uděláme revoluci, to jsou statisíce lidí, tak samozřejmě, že bychom se chovali jinak. My si ale uvědomujeme svoji situaci. Chápeme, že teď tady taková možnost není.
Na summit Východního partnerství nepřijel ani Sarkozy, Brown, Zapatero či Berlusconi. Nemyslíte si, že to nějak znevažuje to hodnotu, důležitost této iniciativy?
Už před měsícem jsem poprvé zaslechl, že se do Prahy tito politici nechystají. Samozřejmě, když se to porovná s tou Středomořskou unií, tak ta situace vypadá horší. Je dost očividné, že zájem o Východní partnerství je menší. Myslím si ale, že to dost souvisí i ekonomickou krizí, kdy teď těch všech summitu Evropské unie možná bylo pro některé již příliš mnoho.
Není to spíš tím, že jde o Východní Evropu, která není tak zajímavá?
Jedno i druhé. Na druhou stranu je zase pravdou, že Středomořská unie měla velký summit, ale od té doby se nic významného neděje.
Neobáváte se, že takto to dopadne i s Východním partnerstvím?
Doufáme, že to nenastane. Bělorusko touží po spolupráci s Evropskou unií. A asi jeden z nejdůležitějších signálů by nyní pro Bělorusy bylo, kdyby došlo ke snížení cen víz, protože Bělorusko z těch všech šesti zemí platí nejvíce – 60 eur. Je ale otázkou, co bude motivací pro Evropskou unii toto udělat a jestli se domluví přímo s vládou v Minsku, anebo to udělá sama jako svoje pozitivní gesto vůči lidem.
Češi sami říkají, že se budou muset hodně snažit ty jednotlivé projekty protlačit, bojovat za to, aby ta iniciativa "nevyšuměla". Jak na to vy sami plánujete tlačit?
Už první krok, ke kterému by mělo dojít po summitu, bude, že zahájíme určitou kampaň v různých zemích, například chceme kontaktovat úředníky a odborníky v německé vládě a informovat je o situaci v Bělorusku. Naším cílem je prolobbovat snížení ceny víz. Je velmi důležité dožít se tohoto vstřícného kroku z Evropské unie do prezidentských voleb, které by v Bělorusku měly být nejpozději v roce 2011.
Pokud jde o pozvání na summit do Prahy, ta pozvánka byla předaná do rukou Lukašenkovi, vadí vám to?
Vždycky když mluvím s novináři, snažím se minimalizovat zmiňování Lukašenka, pro mě existuje Bělorusko. Myslím si, že stavit něco na nějaké jedné malé technické otázce, jestli pozvat nebo ne, byla trochu chyba, vzhledem k tomu, že celá ta myšlenka Východního partnerství je natolik důležitá. Ale pravdou je, že pro mě osobně je vždycky těžké, když vidím, že Lukašenka zvou na různá setkání do zemí EU a sdělovací prostředky těch států ho prezentují jako legitimního prezidenta.
Proč si myslíte, že Lukašenko nepřijel?
Hlavní je, že Evropská unie signalizovala, že by bylo lepší, kdyby nepřijel, druhá věc je tlak Ruska. A také už dostal tu hlavní cenu, byl ve Vatikánu, setkal se s Berlusconim a to mu asi stačí.
Češi vždycky běloruskou opozici podporovali, teď i prezident Klaus se vyjádřil, že by si s Lukašenkem nepodal ruku, jak by vám ale mohli ještě více pomoci?
Pokud jde o vašeho prezidenta, bylo by dobré, kdyby se třeba příští rok zapojil do aktivit sdružení Občanské Bělorusko či do Člověka v tísni, když se nyní o Bělorusko zajímá. Pokud jde o Čechy, hlavní je, aby nás, běloruské demokratické síly, nepřestali podporovat. Potřebujeme podporu zejména pokud jde o komunikaci s lidmi, vydávání novin, ale důležité také je, aby Bělorusové měli možnost účastnit se nejrůznějších vzdělávacích programů, aby mohli cestovat či studovat v cizině.
Naše odcházející vláda, zejména ministři Schwarzenberg a Vondra, vždy běloruskou opozici podporovali, neobáváte se, že s novou vládou se tato podpora sníží?
Samozřejmě určité obavy jsou, ale myslím si, že ti lidé, kteří byli přátelé Běloruska, ti nezmizí. Dokonce možná to bude tak, že ti lidé, díky tomu, že už nebudou svázaní politickými vládními funkcemi budou moci běloruskou otázku ještě více prosazovat.
