Nesouhlasí totiž se změnami, které navrhlo ministerstvo školství (MŠMT). "Takováto částka by pro drtivou většinu studentů neznamenala finanční bariéru a zdravotně handicapovaní a sociálně velmi slabí studenti by byli platby zproštěni a pro vysokou školu by znamenala nezanedbatelný finanční přínos, na UK cirka sedm procent vzdělávací činnosti," uvedl Hampl.
Online rozhovor s Václavem Hamplem čtěte zde
Ministerská reforma počítala třeba se změnami v samosprávách univerzit a s takzvaným odloženým školným, tedy takovým, které by student splácel třeba až po ukončení školy. Více peněz měla školám přinést také užší spolupráce se soukromými firmami. Mnoho škol se však proti reformě ohradilo, UK ji úplně odmítla.
"Vím o tom, že si MŠMT schválilo devadesátimiliónový projekt financovaný z evropských peněz na přípravu nových zákonů o terciárním vzdělávání, o finanční pomoci studentům a aktivity s tím související...těžko se mně to komentuje, aniž bych musel volit poměrně silné výrazy," uvedl Hampl k přípravě reformy.
Zápisné prý odborníci z UK vyhodnotili jako nejméně problematické, protože by pokrývalo přímo náklady spojené se studiem a nešlo by na mzdy. UK prý také ve svém návrhu, který oficiálně zveřejní ve čtvrtek, nedoporučuje platby za zkoušky a chce zjednodušit systém placení za prodlužování studia. Po diskusích na vlastní půdě chce největší česká univerzita představit svou reformu i ostatním vysokým školám.
Univerzity se obávají o peníze i proto, že podle nového ministra financí Eduarda Janoty budou muset ministerstva kvůli krizi seškrtat svůj rozpočet pro příští rok zhruba o deset procent. Pokud by se to stalo, podle Hampla už by to univerzitu "velmi bolelo" a odrazilo by se to například v počtu přijímaných studentů. "Jsem připraven argumentovat, dokládat fakta a prostě udělat vše, aby k takovýmto drastickým zásahům nedošlo," dodal.
