Prezident Václav Klaus ji jmenoval 8. května.
Vlček řekl, že tento termín projednal s představiteli parlamentních politických stran i s místopředsedy sněmovny. "Představitelé politických stran tím nejsou nadšeni, ale akceptují tento termín a já si myslím, že nedojde k žádným obstrukcím," řekl Vlček. "Já ten termín respektuji a jsem rád, že se našel," řekl předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.
Fischer novináře pouze informoval, že na základě pověření vlády předal Vlčkovi dopis, kterým žádá o svolání schůze, na které se bude hlasovat o vyslovení důvěry vládě. "Současně znova opakuji, že vláda se shodla na textu programového prohlášení, se kterým jsem připraven na schůzi sněmovny vystoupit a uvést tak svoji žádost o důvěru," řekl. Neděle bude současně dnem, kdy se budou sčítat výsledky voleb do Evropského parlamentu. Sčítání hlasů začne v neděli ve 22:00.
Hlasování ještě před volbami nepovažuje předseda sněmovny za ideální. Obává se, že by se jednání mohlo změnit v předvolební kampaň. Tento názor sdílí i Tluchoř, který by považoval za nešťastné, pokud by se sněmovna zabývala hlasováním o důvěře ještě před volbami. Zvolený den je tak podle něj jediným možným termínem mezi volbami a 30. dnem od jmenování.
Původně ohlášené krátké jednání obou politiků se protáhlo na více než půl hodiny. Vlčkův spolupracovník Ivan Přikryl novináře informoval, že toto zdržení vzniklo právě kvůli telefonickým konzultacím s představiteli politických stran i s ústavními právníky.
Neděle není sice podle zákona jednacím dnem sněmovny, stejně jako pondělí a sobota. Podle Vlčka však stačí, aby poslanci na samém začátku odhlasovali, že jednat mohou. To jim jednací řád umožňuje. Aby vláda získala důvěru, potřebuje získat hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců. To je rozdíl proti hlasování o nedůvěře, kdy je nutné získat nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy alespoň 101 zákonodárců.