Ocenění připomíná události z roku 1953, kdy Plzeňané otevřeně vystoupili proti režimu v souvislosti s měnovou reformou. Město cenu dává za boj za demokracii a svobodu a za prosazování těchto principů.
Zhrubnutí politiky se podle Havla projevuje už například v předvolební kampani, kdy některé strany mají více negativních billboardů zesměšňujících politické soupeře než vlastních billboardů s myšlenkami a plány strany.
Havel je přesvědčen o tom, že s tím pak souvisejí i projevy lidí na předvolebních mítincích. "To není pouhá nahodilá recese, i když v tom jsou prvky recese," komentoval vrhání vajíček na představitele ČSSD na mítincích strany.
Udělení ceny Havlovi souvisí i s letošním výročím pádu komunistického režimu. Bývalý prezident se domnívá, že možná právě 20. výročí revoluce je vhodnou dobou na obnovení a změnu politické scény. "Mám jeden důležitý pocit, že je už nejvyšší čas, aby více mladších lidí, neopotřebovaných, nezdeformovaných komunismem, vstoupilo do veřejného života, do života politického a vnesli tam trošku nový vzduch, nový vítr," řekl po slavnosti Havel novinářům.
Ve velmi krátkém projevu při udělení ceny připomněl také paradoxní situaci, do které se ve spojení s Plzní dostal. "Já jsem určitou část svého života strávil v Plzni na Borech (věznice) za to, že jsem se zasazoval za lidská práva. Nyní za totéž dostávám cenu," řekl.
Cenu uděluje od roku 1993 městská rada za významný přínos k prosazování demokracie, svobody a spravedlnosti a za obhajobu lidských práv a svobod v médiích. Havel se jako sedmnáctý držitel Ceny 1. června postavil po bok laureátů Pavla Tigrida, Jefima Fištejna, Jana Šibíka, Petry Procházkové, Michala Kubala, Ivana Medka, Petrušky Šustrové, Jiřího Stránského a dalších. I když už obdržel velké množství ocenění, žádné nevyzdvihuje. "Doktorát z harvardské univerzity má pro mě stejnou cenu jako čestné občanství obce Mladé Buky," prohlásil.Podle primátora Rödla si Havel cenu zaslouží jako ikona boje za svobodu a demokracii v Česku i mnoha dalších zemích světa.
V Plzni vypukla 1. června 1953 největší bouře, kterou vyvolala komunisty chystaná a pečlivě utajovaná měnová reforma. Demonstrace byla prvním pokusem o povstání proti režimu v tehdejším východním bloku. Aktéři ale na účast v protestech tvrdě doplatili: čekala je diskriminace, vězení, ztráta práce, nucené vystěhovávání. Soudy odsoudily 331 lidí, někdy až na 14 let, 50 rodin bylo vystěhováno.