Řekla to na tiskové konferenci k jednání vlády, která podpořila poslanecký návrh někdejšího ministra školství Ondřeje Lišky (SZ) upravující některé podmínky maturitních zkoušek. ČSSD i ODS žádají odklad státních maturit.
Ministryně stále doufá, že se jí s politiky podaří dosáhnout shody a maturity spustit podle plánu. Po nedělní televizní diskusi, kde byl přítomen i zástupce studentů, kteří proti maturitám protestují, se jí prý se studenty podařilo dohodnout "komunikační kanály". "Věřím, že se jejich stanovisko změní," podotkla ministryně.
Státní maturity má vláda Jana Fischera ve svém programovém prohlášení, se kterým získala důvěru sněmovny. ODS a ČSSD se ale vzápětí nechaly slyšet, že podpoří odklad maturit. V pátek se chystá demonstrace studentů, kteří se spuštěním státních zkoušek nesouhlasí. Řadě z nich bude v době předčasných voleb na podzim 18 let a strany podle všeho bojují o jejich hlasy.
Proti odkladu podle ministryně ale hovoří finanční dopady a následné důsledky pro kvalitu školství. Kopicové se nelíbí ani kompromisní návrh odložit spuštění státních maturit o rok. "Možná bychom zachránili část prostředků, ale způsobili bychom obrovskou deziluzi," poznamenala ministryně.
Vládou podpořený návrh bývalého ministra školství Lišky umožňuje například upravit postup pro případy neoprávněného zveřejnění informací o zadání nové maturity nebo zpřesňuje odměny pro členy maturitních komisí.
Novela také doplňuje různá ustanovení potřebná pro organizaci maturitní zkoušky. Jde například o upřesnění povinností ředitele školy při organizaci zkoušky nebo lepší vymezení postavení České školní inspekce při maturitě.
Státní maturity, u nichž by si studenti mohli vybrat ze dvou obtížností, měly původně začít už v roce 2008, kvůli nespokojenosti studentů a celkové nepřipravenosti byly odloženy o dva roky. Podle průzkumu agentury STEM/MARK zveřejněného v České televizi by většina studentů zvolila vyšší úroveň testu, pokud by byl výsledek státní maturity součástí přijímacího řízení.
Vyšší úroveň testu u některého z předmětu by si vybraly až dvě třetiny studentů, 33 procent odpovědělo určitě ano, 31 procent spíše ano, 18 procent určitě či spíše ne a 18 procent neví.
