Do sněmovny by se dostaly ještě KSČM, která by obsadila 31 křesel, a KDU-ČSL se ziskem 11 mandátů. Stranické preference ODS a ČSSD jsou vyrovnané, občanští demokraté mají 28,3 a sociální demokraté 28,2 procenta.
Preference ČSSD zamířily v posledních měsících směrem dolů, ještě na přelomu loňského a letošního roku nebyly daleko od 40 procent. Voličská podpora občanských demokratů naopak od května vzrostla.
Třetí místo obsadili v žebříčku preferencí komunisté s 12,8 procenta, přes pět procent se dostali ještě lidovci, kteří mají 6,2 procenta. Strana zelených získala 2,7 procenta, a propadla tak pod hranici nutnou pro vstup do sněmovny.
STEM se lidí začal ptát dříve, než svou kandidaturu ohlásila nová strana TOP 09, upozornili autoři výzkumu. Uvedli také, že "pokud by se v době současných výkyvů konaly předčasné volby a daly by volebnímu modelu za pravdu, mohla by z početního hlediska vzniknout pouze velká koalice ODS a ČSSD nebo levicové spojení ČSSD a komunistů". Voleb se chce zúčastnit 51 procent občanů.
Nejnovější čísla podle agentury STEM ukazují, že ČSSD ztratila po roce a půl své postavení v čele a síly dvou největších stran se vyrovnaly.
Komunisté si polepšili a zaznamenali nejlepší výsledek od začátku loňského roku. Preference KDU-ČSL se po nedávném propadu stabilizovaly na zhruba šesti procentech, dodali autoři.
Ve volebních průzkumech statistická chyba dosahuje u velkých stran tří procent, u malých se pohybuje kolem dvou procent. Pokud jde o mandáty činí statistická chyba dvě poslanecká křesla.
Zatímco volební model je odhadem výsledku voleb, stranické preference zahrnují například i nerozhodnuté a lidi, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat žádnou stranu, případně řeknou, že nebudou volit nikoho. Průzkum se konal mezi 8. až 15. červnem, zúčastnilo se ho téměř 1300 plnoletých.