Instituce spustila pilotní fázi digitálního archivu, řekl Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kterému je ABS podřízen. Badatelé budou v databázi moci nalézt například některé elektronické archiválie velitelství bývalé Státní bezpečnosti nebo útvarů SS a gestapa.
Nejedná se ale o stejné databáze, které hodlá zveřejnit na internetu bývalý disident Stanislav Penc.
Projekt by podle Žáčka měl být dokončen v příštím roce, kdy se uživatelům po obdržení hesla zpřístupní dokumenty přes internet. Zájemci by v té době mohli mít přístup k více než čtyřem milionům archiválií, které ústav zatím digitalizoval a které v současnosti procházejí kontrolami. Precizně se podle Žáčka musí prověřovat zejména novější dokumenty kvůli osobním informacím.
Postupují podle zájmu veřejnosti
Instituce postupuje při převodu dokumentů do elektronické podoby především na základě zájmu veřejnosti o jednotlivé spisy, uvedl ředitel ústavu. Od pondělí budou podle něj v badatelnách k dispozici materiály z krajských správ i centrálních útvarů státní bezpečnosti nebo z vedení ministerstva vnitra. "Dále jsou to například věci vztahující se k roku 1989 nebo k událostem v roce 1968. Dokonce jsme digitalizovali i některé věci, které se vztahovali k období nacismu," řekl Žáček.
Ústav by podle jeho ředitele chtěl převést do elektronické podoby celý archiv, který představuje zhruba 280 milionů stran archiválií. "S našimi finančními prostředky a naším personálem to však není možné, to by trvalo desítky let," uvedl Žáček. Instituce se proto prý snaží v rámci projektu Otevřená minulost dostat peníze z evropských fondů, což by umožnilo sehnat na skenování externí firmu.
Zájemci musí do badatelen
V první fázi budou muset zájemci navštívit některou ze dvou badatelen v Praze, nebo budovu v Kanicích nedaleko Brna. Zda v nich dokument naleznou, si mohou najít na internetových stránkách archivu, kde je seznam přístupných materiálů zveřejněn. V badatelnách si pak mohou archiválie vytisknout a pracovat s nimi doma. "Po létě si je budou moci i vypálit," uvedl ředitel ÚSTR. Podle ředitele archivu Ladislava Bukovszkého má digitální archiv split dva cíle. Především má rozšířit a usnadnit veřejnosti přístup k dokumentům.
Zároveň má však pomoci ochránit materiály před zničením.
Archiv tvrdí, že projekt je ojedinělý v celé střední Evropě. Změna oproti současnému stavu spočívá v tom, že ABS nebude badatelům poskytovat jen to, co si vyžádají - zájemci budou mít nově přístup ke všemu, co je v digitalizovaném archivu uloženo. Dostanou se tak k naskenovaným stránkám, mezi nimiž jsou vyšetřovací protokoly či osobní spisy. Mluvčí ústavu Jiří Reichel již dříve upozornil, že nejde o databáze, o jejichž zveřejnění se s ústavem pře aktivista Stanislav Penc.
Podle Pence ůstav zveřejňuje málo
Penc kritizuje ústav a ABS za to, že nezveřejnily elektronické databáze komunistické Státní bezpečnosti. Chce se kvůli tomu obrátit na správní soud. Podle Žáčka jsou Pencovy útoky na ústav politické a vycházejí z neznalosti. "Dovolil bych si přirovnat nekorektnost a nekvalifikovanst toho útoku s tím, co předvedl před 14 dny europoslanec za komunistickou stranu pan (Miloslav) Ransdorf při komentování dokumentu o osudu Milady Horákové," řekl.
Penc se rozhodl dvě z databází zpřístupnit na internetu na vlastní pěst. K dispozici mají být na webových stránkách www.svazky.cz. Ty ale od začátku provázejí technické potíže.
Archiv argumentuje tím, že mu zákon zveřejnit tyto databáze neumožňuje, protože nejde o archiválie. Navíc upozorňuje na to, že elektronické seznamy nejsou kompletní a obsahují řadu chyb.
