Jak z krize ven? Politici hledají na Hradě možná řešení

Česko

2. září 2009 11:00

PRAHA - Politici jsou po včerejším rozhodnutí Ústavního soudu v pasti. Od 11:00 jednají na Hradě s prezidentem Václavem Klausem o možných řešeních. Jejich zájmem je, aby se volby nakonec uskutečnily v původně vyhlášeném termínu 9. a 10. října. Nabízíme možná řešení:

Zvětšit fotografii

Jiří Paroubek (ČSSD) a Mirek Topolánek (ODS). foto: Viktor Chlad, Lidové noviny

1) Třikrát nedůvěru pro vládu. Premiér Jan Fischer by mohl požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. Pokud by ji v nadpoloviční většině nevyslovili důvěru, prezident Václav Klaus by jmenoval novou vládu (po Topolánkově a Fischerově vládě v tomto volebním období již třetí). Tato vláda by znovu musela sněmovnu požádat o důvěru. Pokud by ji nedostala, Klaus by mohl vyhlásit předčasné volby.

2) Změna ústavy. Ta umožní rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyvolat tak říjnové předčasné volby

3) Ignorování rozhodnutí Ústavního soudu. Marek Benda z ODS navrhuje, že by strany mohly soud ignorovat a volby by se tak nakonec uskutečnily v původním plánovaném termínu 9. a 10. října.

4) Respektování rozhodnutí Ústavního soudu. Znamenalo by to čekání na další verdikt soudu, podle jehož členů bude toto rozhodování trvat v řádu měsíců. Pokud by Ústavní soud nakonec řekl, že stížnost poslance Miloše Melčáka je oprávněná, předčásné volby by byli fakticky zrušeny. Jde však o hypotetické řešení, kdy by politici po celou dobu nehledali náhradní řešení.

5) Přesvědčení Miloše Melčáka ke změně názoru. Politici by mohli Melčáka přesvědčit, aby ústavní stížnost stáhnul a tím nakonec konání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny umožnil.

6) Ústavní soud urychleně rozhodne o tom, že Melčákova stížnost je neoprávněná a volby proběhnou v předem avizovaném termínu 9. a 10. října.

7) Rozpuštění Poslanecké sněmovny. Ta by se sama rozpustila, pokud by pro příslušný návrh hlasovaly tři pětiny poslanců. Toto řešení vylučuje reakci Ústavního soudu.

Otázky a odpovědi kolem předčasných voleb

Kdo podal k ÚS stížnost?
Stížnost podal poslanec Miloš Melčák (70), který byl v roce 2006 zvolen za ČSSD. Ze strany byl vyloučen poté, co začátkem roku 2007 spolu s Michalem Pohankou (také zvoleným za ČSSD) umožnil ve sněmovně získání důvěry trojkoaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Melčáka zastupuje renomovaný právník a bývalý vicepremiér a exšéf ODA Jan Kalvoda.

Jaká je podstata stížnosti?
Melčák podal stížnost proti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 9. a 10. října 2009. Zároveň navrhuje zrušit i ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Podle Melčáka připadá zkrácení volebního období v úvahu jen ve výjimečných případech, například při ohrožení státu. Ve stížnosti poslanec také tvrdí, že zákon porušuje jeho právo být volen. Kvůli zkrácení volebního období
nemůže zastávat funkci po celé čtyři roky.

Byl podobný případ v minulosti?
Jde vůbec o první stížnost podanou v Česku proti ústavnímu zákonu. Obdobným způsobem bylo zkráceno volební období sněmovny a vyhlášeny předčasné volby v roce 1998, tehdy však nikdo stížnost nepodal. Pro zákon hlasoval i poslanec Melčák.

Jak rozhodl Ústavní soud?
Ústavní soud odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb. Nerozhodl tedy o podstatě Melčákovy stížnosti, pouze vydal jakési "předběžné opatření".

Jaký je další postup Ústavního soudu?
Soudci budou nyní rozhodovat o Melčákově stížnosti. Zákony jim nestanoví žádný termín a soudci sami si také žádný termín nestanovili. Je možné, že ÚS nakonec zákon nezruší, ale i tak je původní termín voleb ohrožen. Podle místopředsedkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové "je jasné, že rozhodnutí do října není možné stihnout, to prostě nejde".

Může Ústavní soud zrušit ústavní zákon?
Názory odborníků na to, za jakých podmínek a jestli vůbec může Ústavní soud zrušit ústavní zákon, se liší. Podle některých může Ústavní soud posuzovat pouze obecné zákony, podle jiných může zrušit ústavní zákon, který by šel proti samé podstatě ústavy.

Jaká byla reakce politiků?
Verdikt zkritizovali jak prezident Václav Klaus, tak představitelé
nejsilnějších politických stran. Podle nich i některých ústavních expertů soud překročil své pravomoci. Klaus označil krok ÚS za aktivistický a bezprecedentní a za rozhodnutí navýsost politické, nikoli právně-legislativní. Podle něj ÚS způsobil ústavně-politickou krizi.

Jaká je reakce ministerstva vnitra?
Organizaci voleb má na starosti ministerstvo vnitra. Podle ministra Martina Peciny už vláda za přípravu voleb zaplatila desítky milionů korun. Dokud z verdiktu Ústavního soudu jasně nevyplyne, že se volby 9. a 10. října konat nebudou, bude podle něj ministerstvo zřejmě muset v jejich přípravě pokračovat. Největší výdaje podle Peciny začnou po 10. září, kdy budou uzavřeny kandidátní listiny.

Jaké jsou další cesty k vyhlášení předčasných voleb?
Pokud politici chtějí dodržet alespoň přibližný termín předčasných voleb, přichází podle ústavy v úvahu možnost rozpustit sněmovnu po třech rychlých neúspěšných pokusech o sestavení vlády. Další možností je přijetí nové obecné změny ústavy, která umožní rozpustit sněmovnu a vyvolat volby. Melčákův právník Kalvoda však již avizoval, že i tyto varianty je připraven napadnout u Ústavního soudu.