Oba památníky mají i dost odpůrců. Pomník obětem komunistické zvůle za dva miliony, jehož stavbu radní z Brna-Bohunic navrhli už na jaře, koaliční rada ČSSD, KDU-ČSL, zelených a hnutí Brno 2006 dvakrát shodila se stolu.
"Ten památník ale bude v každém případě," ujistil dnes bohunický starosta Robert Kotzian (ODS). Pískovcový pomník v podobě anděla s trnovou korunou je totiž již hotový, většinu potřebné částky dali sponzoři. Bohunice z větší části tvoří sídliště postavené v dobách komunismu, půdorys jeho východní části některým připomíná zkřížené kladivo a srp.
Pomník obětem komunismu by měl být odhalen v předvečer 17. listopadu. Osm set tisíc korun, kterými město přispěje, poslouží na důstojnou úpravu okolí památníku.
Protikomunistický odboj? Zatím hlavně zpackaný památník
Ve městě jsou dva památníky věnované všem třem odbojům - a především ten skleněný z roku 1999 se stále více rozpadá a radnice o něj vede soudní spor s autory.
Dnešní diskuse potvrdila, že spory byly spíš finačně-technické a neplynuly z nechuti připomenout k 20. výročí sametové revoluce ty, kteří doplatili na totalitní režim. Pomník podpořil například zastupitel ODS René Pelán, který nechal odbrousit srp a kladivo z památníku padlým rudoarmějcům v Brně-Králově Poli. "Věřím, že Brno peníze tentokrát najde, zvlášť, když se našly na takové symboly," připomněl. Nakonec zastupitelé peníze "přesunuli" z kapitoly určené původně na vybudování jezdecké sochy markraběte Jošta.
Další pomník bude patřit Benešovi
Už při příležitosti oslav 28. října by měl být odhalen také pomník prezidentu Edvardu Benešovi. Představitele města ani iniciátory projektu neodradily ani protesty sudetoněmeckých organizací. Radnice na něj dá 800 tisíc korun a pomník bude kopií toho, který stojí v Praze.
Proti pomníku vystupoval především zastupitel Jiří Zlatuška. Dožadoval se, aby na něm byl umístěn obsáhlý nápis, který by upozorňoval na Benešovo jednání po komunistickém puči v roce 1948. Podporu však nenašel. Podobné přelepky a cedule jsou nedůstojné, namítali zastupitelé s tím, že je to podobné, jako kdyby se k případnému památníku Alexandra Dubčeka dopsalo, že podepsal pendrekový zákon.
"Beneš nebyl kontroverzní postavou, kontroverzní byla ta doba a řadu věcí je nutné chápat v tehdejším historickém kontextu," prohlásil Jan Kruml z výboru pro postavení sochy Edvarda Beneše.
