Hlasovat o něm kabinet bude příští středu. Některým resortům se přesto podařilo získat určité peníze navíc.
Ministr financí Eduard Janota večer novinářům řekl, že například policie a záchranné služby by měly získat o tři miliardy více, ministryně školství vybojovala miliardy dvě, dvě miliardy získal také resort zemědělství.
Přerušení diskuse o Janotových úsporných balíčcích není v žádném případě troubení na ústup, poznamenal premiér Fischer.
Pozor na krizi, upozornil premiér
Podle něj k odložení vedly procesní i obsahové důvody, například některé návrhy ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky byly v rozporu s dnes přijatým zákonem o šrotovném, přesněji s některými sociálně orientovanými "přílepky".
Premiér upozornil na ekonomickou krizi a propad příjmové stránky rozpočtu, který způsobil, že se vládě nepodařilo dodržet závazek z programového prohlášení a připravit rozpočet s deficitem nejvýše 165 miliard korun.
Právě na tuto částku by měly schodek srazit návrhy úsporných opatření z dílny ministra financí.
Dnešní jednání kabinetu a rozhodnutí na týden diskusi o legislativních změnách přerušit ovlivnily i nynější zmatky kolem možného posunutí termínu konání předčasných parlamentních voleb. Kabinet je připraven návrhy předložit tomu, kdo bude mít legislativní kompetence, ať už to bude současná sněmovna, Senát nebo sněmovna ve složení po volbách.
Výdaje 1,2 bilionu korun
Opatření mají na jedné straně zvýšit příjmy zhruba o 33 miliard a na druhé straně snížit výdaje o 38 miliard. V případě deficitu 230 miliard by příjmy státního rozpočtu činily 969,3 miliardy korun, výdaje 1,2 bilionu korun.
K návrhu se ale kriticky staví sociální i občanští demokraté. Ministr financí navrhuje zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty o dvě procenta a horní sazby o jedno procento, nyní je to devět a 19 procent.
Mezi další Janotovy návrhy na snížení schodku rozpočtu patří zdvojnásobení daně z nemovitosti, snížení příspěvku na stavební spoření o třetinu u všech smluv. Ministr plánuje také zvýšit spotřební daň nejen u benzinu a nafty, ale i u alkoholu a cigaret.
Dále ministerstvo navrhuje zvýšit úroveň, od které se už neplatí sociální a zdravotní pojištění, ze čtyřnásobku průměrné mzdy na šestinásobek. Hranice, kdy se už nebude platit pojistné, se tak dostane asi na 145.000 korun měsíční mzdy.
Škrtat by se podle Janoty mohlo v přídavcích na děti
Vedle opatření na straně příjmů státní pokladny Janota počítá i se snížením výdajů. Ušetřit osm miliard chce zmrazením plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Dále odmítá valorizaci důchodů. Stagnovat mají platy ve státní správě a úspory se navrhují i u investic a výdajů ministerstev, čímž by se uspořilo 25 miliard.
Na mandatorních výdajích hodlá Janota ušetřit 16,4 miliardy. Škrtat by se mohlo podle dosavadních návrhů na přídavcích na děti, nemocenských, mateřské i rodičovské a příspěvcích na sociální služby.
