Ústavní novela ukládá prezidentovi rozpustit sněmovnu na její návrh, který by schválila třípětinová většina poslanců. Sněmovna by o tom mohla rozhodovat v úterý. Prezident by následně mohl vypsat předčasné volby na 6. a 7. listopadu.
Podle ústavy se sněmovní volby musejí konat do 60 dnů po jejím rozpuštění. Podle související volební novely je má prezident vyhlásit nejpozději 50 dnů před jejich začátkem. Zákony podle mluvčí ministerstva vnitra Hany Malé mohou být vyhlášeny v případě potřeby ve Sbírce zákonů i o víkendu.
Ústavní i volební novelu parlament schválil v souvislosti se čtvrtečním verdiktem Ústavního soudu. Ústavní soudci zrušili jednorázový ústavní zákon o zániku současné sněmovny, na jehož základě se měly volby konat za 9. a 10 října.
Pokud se volby budou konat o prvním listopadovém víkendu, strany by v takovém případě měly podle volební novely předložit kandidátní listiny nejpozději 38 dní před volbami, tedy do úterý 29. září.
Krajské úřady by o registraci kandidátek měly rozhodnout nejdéle 25 dní před volbami, tedy v pondělí 12. října. Hlasovací lístky by lidé měli do schránek dostat v případě předčasných voleb ne do tří dnů před jejich zahájením, ale nejpozději den před začátkem.
Obě novely podepsal také premiérPodpis pod ústavní novelu o rozpuštění Poslanecké sněmovny i související novelu volebního zákona připojil v sobotu večer také premiér Jan Fischer. Učinil tak krátce poté, co zákon podepsal prezident Václav Klaus, uvedl mluvčí vlády Roman Prorok. Obě novely nabudou účinnosti vydáním ve Sbírce zákonů, což se má stát nejpozději v pondělí. |
