Podle nich se Luděk Krajhanzl stal agentem kontrarozvědky, když pracoval na Federálním ministerstvu zahraničních věcí (FMZV). Závazek o spolupráci s StB podepsal v prosinci roku 1983. "Zavazuji se dobrovolně spolupracovat s federální československou kontrarozvědkou a odpovědně plnit všechny úkoly, které mi budou v zájmu ČSSR uloženy. Při předávání poznatků budu užívat krycí jméno LUK," píše se v dokumentu, který je podepsán Krajhanzlem.
Využíván byl hlavně kvůli svým stykům s americkými diplomaty. Počítalo se navíc s tím, že se stane českým konzulem v USA. I proto se o něj začala zajímat také rozvědka a časem byl převeden pod I. správu Federálního ministerstva vnitra (FMV) s novým krycím jménem LUKUL. I nyní měl Krajhanzl hlavně získávat informace o Američanech v ČSSR a také o svých spolupracovnících. "Byl také perspektivně připravován na výjezd ve funkci konzula ZÚ ČSSR ve Washingtonu," uvádí dokumenty.
Jeho cesta do Ameriky se ale nakonec nekonala, místo toho putoval v roce 1986 na československý zastupitelský úřad v Kuvajtu. A protože zde nebyla československá rezidentura, byl agent LUKUL předán do řízení KGB. "Stalo se tak na základě dohody mezi náčelníkem I. správy FMV a pracovníkem KGB Kopykinem. Cílem zůstalo rozpracování pracovníků ZÚ USA v Kuvajtu," popisuje se v materiálech StB.
Další podrobnosti čtěte v pondělním vydání deníku