Norma, kterou předložili poslanci ODS a ČSSD, počítá s dopady na státní rozpočet ve výši asi 100 milionů korun.
Normu má během nadcházejících dvou týdnů projednat sněmovní rozpočtový výbor, sněmovna by ji tak mohla schvalovat už na příští říjnové schůzi, tedy ještě před 20. výročím 17. listopadu 1989. Poslankyně ČSSD Anna Čurdová (ČSSD) za předkladatele už dříve ČTK řekla, že návrh by mohl parlament schválit, protože v tomto bodě existuje dostatečná politická shoda. K tvůrcům zákona patří i předseda ODS Mirek Topolánek.
"Zatím se nepodařilo důstojně ocenit zejména vojáky"
"Náš návrh počítá se vznikem nároku na zvláštní příspěvek k důchodu u vojáků, civilních zaměstnanců ministerstva obrany a dalších mimosoudně rehabilitovaných osob, které v období let 1948 až 1989 ztratily zaměstnání z politických důvodů a staly se občany druhé kategorie s dnes už dobře známými formami omezení jejich občanských a lidských práv," zdůvodnil návrh jeho další předkladatel Robin Böhnisch (ČSSD).
Podotkl, že se dosud zejména rehabilitované vojáky, kteří byli propuštěni z armády ve 40. a 50. letech nebo kvůli nesouhlasu s okupací Československa vojsky někdejší Varšavské smlouvy, nepodařilo důstojně ocenit. Mají kvůli tomu nižší důchody v porovnání s ostatními vojáky, z nichž někteří se na jejich perzekuci podíleli, dodal Böhnisch s tím, že děti takto pronásledovaných často nemohly studovat na vyšších typech škol.
Na příspěvek by měly mít nárok i vdovy a vdovci
O příspěvek k důchodu by si mohl požádat člověk, který přišel o práci v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 z důvodu politické perzekuce.
Podmínkou je ověřený opis osvědčení o mimosoudních rehabilitacích. Na příspěvek by podle návrhu měly mít nárok také vdovy či vdovci po lidech postižených minulým režimem. O žádostech by měla rozhodovat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Příspěvek by se měl valorizovat stejně jako důchody.
Patnáct korun za každý měsíc
Kompenzace by se měla vypočítat z částky 15 korun za každý kalendářní měsíc od konce pracovního poměru do doby nároku na důchod, nejdéle však do ledna 1990, popřípadě do doby, než postižený získal práci u stejné organizace zpět. Nejvyšší možná výše prostředků by měla činit 2500 korun měsíčně, u vdov a vdovců pak polovinu.
Z politicky stíhaných lidí se v době komunismu podle autorů zákona stávali lidé druhé kategorie. "Byli často vystaveni dalším perzekucím, dostali se pod kontrolu Státní bezpečnosti, jejich dětem byla upírána možnost studovat na vysokých a někdy i středních školách," píše se v důvodové zprávě.
Zákon by měl začít platit dnem vyhlášení. Příspěvky by mohla ČSSZ začít vyplácet od 1. ledna 2010. Podle důvodové zprávy žije v Česku v současné době asi 3100 držitelů osvědčení nutného pro výplatu příspěvku a přibližně 500 vdov a vdovců po držitelích tohoto osvědčení.