"Opravdu jsem to slyšel. A to docela od důvěryhodného zdroje přímo z Vyššího Brodu," říká českobudějovický historik Jiří Hajn. Jenže při bližším pátrání po příčinách této zprávy to spíše vypadá na fámu.
Radní ve Vyšším Brodě stejně jako obyvatelé města totiž připouštějí, že podobné fámy vznikají kvůli způsobu, jakým pováleční vysídlenci dlouhodobě projevují zájem o svou bývalou domovinu.
Více než šedesát let po válce se totiž stále někdy stává, že na dveře nějakého domu v příhraničí zaklepou cizí lidé a zeptají se, zda mohou dovnitř ukázat vnoučatům, kde se vlastně narodili. "Zhruba před pěti lety u mě takhle zastavili nějací Holanďané. A říkali, že v tomhle domě ještě jako sudetští Němci před odsunem bydleli, a jestli si mohou nafotit nějaké obrázky," říká Karel Troják, vedoucí Městských kulturních zařízení ve Vyšším Brodě, žijící v nedalekém Herbertově. Cizinci se podle něj chovali velmi slušně, a proto nebyl důvod nepustit je dovnitř.
Další informace si přečtěte ve čtvrtečním vydání deníku
