Prodej léků s pseudoefedrinem byl uvolněn na konci října. Lékárníci od té doby nemohou kontrolovat přes centrální úložiště, zda si zájemce v krátké době neobstarává větší množství léku. "Na dnešním sjezdu panovala jednoznačná shoda, že takové léky se musí dát do režimu výdeje pouze na lékařský předpis," řekl Havlíček.
Podle něj prodej těchto léků na konci října razantně vzrostl. Přitom po květnovém omezení prodeje jejich spotřeba klesla až 75 procent. Úřad pro ochranu osobních údajů však v říjnu zakázal sbírat v centrálním úložišti citlivá data pacientů, lékárníci proto nezjistí, zda si člověk již lék nekoupil jinde. Nyní záleží na každém lékárníkovi, zda odmítne podezřelý nákup. Zákon mu to umožňuje. Řada lékárníků to podle Havlíčka dělá. Mezi rizikové léky patří například Paralen plus, Modafen nebo Nurofen Stopgrip.
Budoucnost je v elektronických receptech
Delegáti dnešního sjezdu také vyjádřili přání, aby se začaly co nejdříve využívat elektronické recepty. "Zatím nefungují, protože je pojišťovny neumí zaplatit. Chceme, aby se to co nejdříve změnilo," podotkl Havlíček.
ČLKČeská lékárnická komora vznikla v roce 1991. Členy mohou být všichni absolventi oboru farmacie na příslušné fakultě v tuzemsku nebo v zahraničí. Pro farmaceuty pracující v lékárnách (lékárníky) v České republice je členství povinné. V současnosti má komora více než 7000 členů. |
Takzvané úložiště elektronických receptů již sice existuje, zatím v něm ale není ani jeden elektronický recept, protože je lékaři nepíšou. Až se tak začne dít, budou moci lékaři v úložišti kontrolovat všechny vydané léky.
Bude to chránit pacienta, aby nedostal od různých lékařů léky, které by navzájem měly nepříznivé vedlejší účinky, takže by mohly poškodit jeho zdraví.
Dnešní sjezd se konal za zavřenými dveřmi, nikdo kromě delegátů a pozvaných hostů na něj neměl přístup. "Vše probíhalo ve velice přátelské atmosféře. Zejména bych ocenil přínosnou diskusi s hosty z pojišťoven a ministerstva zdravotnictví," dodal Havlíček.
