V Brně objevili hrob od tvůrce Atomového dómu v Hirošimě

Náhodou jej našel brněnský restaurátor Radek Ryšánek. "Měli jsme se svou nynější manželkou sraz na hřbitově. Tvar mne uhodil do očí," svěřil se LN. Neobsahuje žádný kříž, ale připomíná tradiční japonskou bránu označovanou jako torii. A v ní kamenná deska se jménem zesnulé. "Má to hlubokou symboliku, je to jako brána mezi dvěma světy," dodal Ryšánek. A na zadní straně našel nápis, který autorství potvrzuje. "Navrhl J. Letzel, architekt z Tokya v Japonsku," stojí tam včetně původní podoby psaní názvu města.



Dílo je o to významnější, že z prací mezinárodně známého architekta českého původu Jana Letzela se v tuzemsku zachovala jediná, jedna z budov lázní Mšené. Kromě ní jeho rukopis nesou i úpravy v hotelu Evropa na Václavském náměstí v Praze. Jeho práce si mnohem více cení právě v Japonsku: Svůj Průmyslový palác v Hirošimě stavěl tak, aby odolal silným zemětřesením - a on z velké části vydržel i výbuch atomové bomby. Brněnský hrob přitom paradoxně navrhl přibližně ve stejné době jako hirošimskou stavbu.



Architektův praprasynovec Pavel Hejzlar, který se Letzelovým dílem zabývá, přiznává, že objev je zajímavý. "Máme zdokumentováno několik desítek staveb, ale hrob mezi nimi není. Musím ho prozkoumat," podotkl. O tom, že by jeho předek navrhl hřbitovní plastiku, nikdy neslyšel. Úzké propojení s japonskými tradicemi se však odrazilo na mnoha Letzelových evropských pracích, ostatně sami Japonci ho označovali za "Yokon wasai", člověka propojujícího evropské (západní) a japonské myšlení a cítění.

Záhadou zůstává i to, jak se hrob do Brna dostal. Nese jméno Kláry Květoňové, která zemřela v roce 1910 ve svých devětadvaceti letech. V té době Letzel žil v Japonsku, návrh proto pravděpodobně udělal "korespondečně" - nebo dodatečně. Na boku pískovcové plastiky je jako výrobce uvedena dílna "V. Čeřovský, Náchod", tedy řemeslnické pracoviště z města, odkud Letzel pocházel.



Jasno do případu nepřinesl ani vzdálený příbuzný rodiny Květoňových, kterým je sociolog Michal Illner, manžel bývalé předsedkyně Akademie věd ČR. "Vůbec netuším nějaké spojení s Japonskem či s Letzlem. Pozůstalost po rodině Květoňových jsem ale do takové hloubky neprobádal," přiznal.

Jisté je pouze to, že Klára Květoňová byla téměř Letzlovou vrstevnicí, narodila se o rok později než on. Není však ani jasné, zda žila v Náchodě či v Brně. "Ani z korespondence mi to jméno nic neříká," přiznává také Hejzlar.

Dnešní majitelé hrobu zřejmě nemají o významu ani původu plastiky tušení. Za tu dobu se jich vystřídalo hned několik. Restaurátor Ryšánek, který hrob objevil, by však rád, aby se hrob objevil na seznamu památek podobně jako další významné náhrobky, které už tuto poctu mají.