O obsazení funkcí, které zavádí nedávno ratifikovaná lisabonská reformní smlouva, by se podle předsedy vlády mělo rozhodnout dnes večer nebo nejpozději v pátek. Švédské předsednictví ale nepřišlo s žádným definitivním seznamem kandidátů, a tak budou jednání komplikovaná a rozhodovat se bude podle mnoha kritérií, podotkl Fischer.
"Celková tendence bude rozhodnout dnes, nejpozději zítra (v pátek), kdyby se jednání protáhlo. Je to první vážná debata o vážných pozicích na půdorysu Lisabonu. Všichni jsme byli tak šťastni, že je ratifikace za námi. Nebylo by šťastné, kdyby nyní jednání skončilo posunem," podotkl Fischer.
Česko chce při jednáních být konstruktivní
Švédy na dnešek do Bruselu svolaný mimořádný summit lídrů zemí EU má rozhodnout o tom, kdo bude v příštích dvou a půl letech zastávat post předsedy Evropské rady a řídit vrcholné unijní schůzky. Fischer připomněl, že v této souvislosti jsou nejčastěji zmiňována jména belgického premiéra Hermana Van Rompuye či jeho lucemburského kolegy Jean-Claudea Junckera. Z levé části evropského politického spektra je často zmiňován někdejší britský premiér Tony Blair, o funkci má zájem i někdejší lotyšská prezidentka Vaira Víkeová-Freibergová.
Česko chce při jednáních být konstruktivní a pomoci hledání konsensu, uvedl Fischer. V EU podle něj převažuje shoda, že stálý předseda Evropské rady by měl být člověk, který "je spíše moderátorem, zjednodušuje debatu, umí výborně komunikovat" a dokáže navenek prezentovat unijní názory. "Neměl by to být vysloveně politický lídr," uvedl Fischer. Česko by preferovalo, aby budoucí europrezident byl ze země, která je členem Severoatlantické aliance.
Fischer: Jednání bude obtížné
Podobný požadavek bude ČR prosazovat i při hledání osoby, která na pět let obsadí funkci vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku, a bude tedy i místopředsedou Evropské komise. O tento post projevili zájem například finský eurokomisař Olli Rehn nebo někdejší rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková. Fischer dnes připomněl také osobnost britského ministra zahraničí Davida Milibanda, Itala Massima D'Alemu či z druhé strany politického spektra švédského ministra Carla Bildta. Na tuto prestižní funkci je však kandidátů výrazně více.
Podle předsedy české vlády bude při hledání vhodných kandidátů ale hrát velkou roli "vyvažování" různých kritérií, kdy jednu funkci například obsadí zástupce evropského pravého politického středu a druhou člověk z evropského levého středu. Podobných dělení naznačil šéf české vlády několik: regionální na ose východ-západ, nové členské země proti zakládajícím členům EU, velké státy a proti nim menší země. "Jednání bude nejednoduché, obtížné," podotkl Fischer.
ČR je jako nový člen z postkomunistického regionu limitováno
Regionálně je přitom Česko jako nový člen z postkomunistického regionu podle premiéra při případném prosazování vlastního kandidáta limitováno tím, že Polák Jerzy Buzek se stal předsedou Evropského parlamentu.
Vybrán dnes má být na pět let i nový šéf sekretariátu Evropské rady. Tím je dosud nynější vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana. Premiér Fischer v souvislosti s tímto postem zmínil jméno Solanova zástupce Pierra de Boissieua.
